Kostel svatého Jakuba Staršího (Lednice)

Kostel sv. Jakuba Většího v Lednici
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihomoravský
Okres	Břeclav
Obec	Lednice
Souřadnice	48°48′5,07″ s. š., 16°48′19,64″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	brněnská
Děkanství	břeclavské
Farnost	Lednice na Moravě
Status	farní kostel
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh	novogotika
Výstavba	1858 (přestavba)
Další informace
Kód památky	46546/7-1343 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Lednice)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je novogotický kostel v obci Lednice v okrese Břeclav. Je součástí zámku Lednice a v minulosti sloužil jako zámecká kaple rodu Lichtenštejnů. Chrám je farním kostelem farnosti Lednice na Moravě.

Kamenný kostel zasvěcený apoštolu Jakubovi Většímu stál v Lednici už v 1. polovině 15. století, byl však zcela zničen husity v roce 1426. Obec byla následkem válek chudá a ještě koncem 15. století byla jak bez kostela, tak bez kněze.

V roce 1490 se obrátil Kryštof III. z Lichtenštejna na papeže Inocence VIII. s prosbou, aby mohl lednický kostel s použitím materiálu ze starého kostela znovu vystavět. V roce 1495 byly stavební práce pozdně gotické svatyně dokončeny. Kostel stál na místě dnešního zámeckého skleníku a byl obklopen hřbitovem. V roce 1579 byl kostel opraven, rozšířen a nově vyzdoben. V letech 1554–1600 byl v držení českých bratří, které podporoval Hartman z Lichtenštejna. V roce 1600 za Karla I. z Lichtenštejna se stal opět katolickým a katolická církev ho využívala až do zboření. V roce 1616 byl pořízen zvon, který byl ulit ve Znojmě a dosud je zavěšen ve věži. V roce 1679 byl v kostele umístěn nový hlavní oltář.

V roce 1731 chtěli Lichtenštejnové rozšířit zámek i park. Kostel, který už tehdy nebyl v dobrém stavu, jim stál v cestě. Byl proto zbořen a hřbitov zrušen. U zámku byl postaven kostel nový a začal se využívat od roku 1742. Obraz svatého Jakuba na cestě se sedmi poutníky objednal František Josef I. z Lichtenštejna na hlavní oltář kolem roku 1761, namaloval jej Fridrich August Brand. Náhrobní kameny z původního kostela byly zazděny do stěn nového kostela.

V polovině 19. století byl zámek i se svou kaplí, která byla zároveň obecním kostelem, za Aloise II. Josefa z Lichtenštejna přestavěn podle plánů architekta Jiřího (Georga) Wingelmüllera (1810–1848) v novogotickém (windsorském) stylu do dnešní podoby. Kostel byl vysvěcen 5. října 1858 brněnským biskupem Antonínem Schaffgotschem.

Novogotický styl kostela koresponduje s výzdobou zámku. Jednolodní patrová stavba je orientovaná, podélná s trojbokým závěrem. Má křestní kapli, dvoupatrovou galerii a panskou oratoř. Stěny jsou členěny opěráky s fiálami, bohatě vyzdobeny chrliči, kružbami a dalšími prvky.

Na jižním průčelí je nad portálem balkónový portikus se sochami Panny Marie s dítětem (uprostřed), sv. Jakuba Staršího nebo Františka z Pauly (vpravo) a sv. Metoděje (vlevo), vytesal je Franz Högler. V ose nad oknem je německý nápis Lobet den Herrn in seinem Heiligthum.

Nejstarší obraz hlavního oltáře není znám, nenamaloval jej Petr Brandl, jak se mylně tradovalo.^[1] Pozdně barokní obraz svatého Jakuba mezi poutníky objednal František Josef I. z Lichtenštejna roku 1761 u vídeňského malíře Fridricha Augusta Branda. Při regotizaci zámeckého kostela po polovině 19. století byl barokní oltář zrušen a obraz odvezen do Valtic, kde je po restaurování vystaven ve vstupním křídle zámku na podestě schodiště prvního patra návštěvnické trasy.

• Novogotický křídlový oltář se středním obrazem Svaté Rodiny od malíře Franze Ittenbacha, představitele düsseldorfské skupiny nazarénů, podle signatury s letopočtem pochází z roku 1861.^[2]
• Boční oltáře: svatého Peregrina a Panny Marie mají obrazy od Franze Ittenbacha a sochy ve dřevě řezal Vincenz Pilz.
• Kazatelnu zhotovil Franz Reidinger.
• Všechny tři oltáře, kazatelna, velká zpovědnice i mřížka oddělující kněžiště mají bohaté dřevořezby s rostlinnými motivy i soškami světců.
• Křížová cesta je tesaná z kamene a neobvykle zasazena do stěn. Dílo bratří Adolfa a Franze Anglerů z Vídně bylo dodáno roku 1856, je volnou replikou pozdně gotických reliéfů Adama Krafta z Norimberka.
• Varhany, zvony a gotická reliéfní dřevořezba Smrt Panny Marie pocházejí ze zbořeného kostela.

• KONEČNÝ, Michal. Zámek Lednice. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, 2017. 208 s. ISBN 978-80-87231-41-8. S. 144–147. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons