Kostel svatého Jakuba Staršího (Břest)
| Kostel svatého Jakuba Staršího | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Okres | Kroměříž |
| Obec | Břest |
| Souřadnice | 49°21′2,01″ s. š., 17°26′29,31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | olomoucká |
| Děkanát | kroměřížský |
| Farnost | Břest |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Další informace | |
| Adresa | Břest, Česko |
| Kód památky | 18590/7-5891 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího v Břestu je farní kostel v Římskokatolické farnosti Břest[1] v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Areál kostela s krucifixem a sochou svatého Jana Nepomuckého je chráněn jako kulturní památka.[2] Dochovaná podoba kostela je výsledkem přestavby, na níž se po roce 1742 pravděpodobně podílel stavitel Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu,[3] a mladších úprav.
Historie
Současná podoba kostela je výsledkem přestavby po devastujícím požáru obce v roce 1742, kdy za pruského vpádu během první slezské války o rakouské dědictví vyhořela celá obec.[4] Jádro kostela je však starší, pravděpodobně středověké.[5] První zmínka o kostele pochází z roku 1517, kdy je zmiňovaná i fara.[6] Podle některých zdrojů byl původní kostel postaven v roce 1580.[7][8]
Roku 1708 byla k západnímu průčelí kostela přistavěná věž, další úpravy následovaly po roce 1742, kdy byl dříve plochostropý kostel zaklenut, byly přistavěny boční kaple lodi a sakristie u presbyteria, přibyla hudební kruchta a nové okenní otvory. Podle dochovaného rozpočtu na tuto přestavbu z roku 1745 se soudí, že tato rekonstrukce proběhla pod vedením olomouckého arcibiskupského stavitele a architekta Ignáce Josefa Cyrani z Bolleshausu. V roce 1893 byla věž zvýšena o zvonové patro.[5][9]
Architektura
Jednolodní kostel je orientován k východu, stojí v centru zrušeného hřbitova uprostřed návsi. Západnímu průčelí dominuje čtyřpatrová hranolová věž, na loď s bočními přístavky navazuje čtvercový presbytář, sklenutý křížovou klenbou. Na severní straně k němu přiléhá sakristie. Fasády jsou hladké, členěné bílými pilastry. Prolamují je okna se segmentovými záklenky, západní průčelí věže je prolomeno vstupním portálem, který má v ostění vyryt latinský nápis s letopočtem 1708.[5] Loď je obdélná, zaklenutá dvěma poli křížové klenby a jedním polem pruské klenby. Od presbytáře ji odděluje půlkruhový vítězný oblouk.[3]
Zařízení kostela je novobarokní, starší je dřevěná plastika sedící madony s dítětem z první poloviny 17. století a zvon ve věži z roku 1744.[5] Varhany z roku 1848 s jedním manuálem a osmi rejstříky od pražského varhanáře Josefa Gartnera byly v roce 1870 převezeny do evangelického kostela v Prusinovicích, stávající varhany s deseti rejstříky jsou dílem Karla Boromejského Neussera z roku 1892.[10]
Za hřbitovní zdí se nachází krucifix, obnovený roku 1937. Je upevněný na rokokovém pískovcovém soklu ze třetí čtvrtiny osmnáctého století.[11] Nedaleko stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1753.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Římskokatolická farnost Břest [online]. Arcibiskupství olomoucké [cit. 2025-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-02-25]. Identifikátor záznamu 129307 : Kostel sv. Jakuba Staršího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Kostel sv. Jakuba Staršího - Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; WEIGEL, Bertold; HORÁK, Bohuslav. Historický místopis země Moravskoslezské. V Praze: Společnost přátel starožitností čsl., 1933–1938. 1144 s. S. 656.
- ↑ a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek A–I. Praha: Academia, 1994. 649 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 286–287.
- ↑ MACKOVÍK, Vladimír. Břest. Reklamní, regionální, středomoravský průvodce: protektorát Hanácký národohospodářský sbor. 1939, s. 74.
- ↑ SEGETH, Alois. Okresní hejtmanství kroměřížské [online]. Kroměříž: J. Šperlín, 1888 [cit. 2025-02-25]. S. 15. Dostupné online.
- ↑ KAPRAS, Jan. Haná. Praha: Olympia, 1970. 190 s. S. 69.
- ↑ PAVLÍČEK, Martin. CYRANI z Bolleshausu Ignác Josef ?1700–1758. Biografický slovník českých zemí [online]. Libri, Academia a Historický ústav AV ČR, 2024-09-12 [cit. 2025-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Břest. Kostel sv. Jakuba. Varhany a varhanáři v České republice [online]. [cit. 2025-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Krucifix [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons