Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krňovice)
| Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krňovice) | |
|---|---|
_02.JPG) Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krňovice) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Okres | Hradec Králové |
| Obec | Krňovice |
| Souřadnice | 50°11′30,18″ s. š., 15°58′43,56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | královéhradecký |
| Farnost | Třebechovice pod Orebem |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko a klasicismus |
| Specifikace | |
| Délka | 17,6 m |
| Šířka | 8 m |
| Umístění oltáře | západ |
| Stavební materiál | kámen a cihly |
| Další informace | |
| Kód památky | 100193 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je pozdně barokní, klasicistně upravovaná neorientovaná sakrální stavba v obci Krňovice v okrese Hradec Králové, stojící nedaleko od mostu přes řeku Orlici. Jednolodní bezvěžový kostel obklopený ohradní zdí hřbitova s bránou je od 25. března 2003 chráněn jako kulturní památka ČR. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 100193.[1] Jedná se o filiální kostel farnosti Třebechovice pod Orebem královéhradeckého vikariátu.[2]
Historie
Kostel byl v Krňovicích zmiňován již v roce 1359 jako farní. Dne 10. února 1778, o půl desáté večer, vypukl požár v chalupě Josefa Krejcara, v němž shořely dvě chalupy, tři zahrady i původní dřevěný kostel.[3] Oheň roztavil i dva kostelní zvony z roku 1490 a 1529. Podle farní kroniky nesly nápisy: "Leta boziho tisiciho cccc dewadesateho tento zwon slit ges ke czti a chwale Panu bohu a matce bozi" a "Leta panie M. D. XXIX slit gest tento zwon ode mne Diwisse".[4] Dne 22. června 1781 posvětil třebechovický farář Antonín Franc základní kámen nového kostela. Novostavba byla dokončena již 30. října téhož roku, ale vysvěcení kostela proběhlo až 5. září 1783.[3] Projekt stavby dodal opočenský vrchnostenský stavitel Jan Hejzlar a tesař J. Hrubý, stavbu provedl zednický mistr Václav Runkas z Hradce Králové. Tento kostel měl iluzivní hlavní oltář provedený Josefem Kramolínem.[5] Po dalším požáru 8. srpna 1835, při němž kromě čtrnácti domů shořela i věž kostela, jeho střecha, rákosový strop, oltář a stolice, byl v letech 1836–1837 klasicistně opraven.[3][6][7]
Popis
Kostel je jednolodní bezvěžová stavba s obdélnou lodí a užším, segmentem zakončeným presbyteriem orientovaným k západu, k němuž po jižní straně přiléhá čtvercová sakristie. Je kryt valbovou střechou s bobrovkami, z níž na východní straně vyrůstá čtyřboký oplechovaný sanktusník se stanovou střechou. Fasáda je členěná soklem, zdvojenými lisénovými rámy a římsou. Východní vstupní průčelí je završeno štítem s nízkým trojúhelným tympanonem. Přízemí průčelí prolamuje portál s pískovcovým ostěním s ušima na čtvrtkruhově vykrojených rozích a vrcholovým hrotitým klenákem. Dvoukřídlé dveře jsou dřevěné. Nad vstupem je svislé oválné okno se štukovým rámcem, pravoúhlé okno je ve středním poli štítu. Loď a presbytář kostela jsou osvětleny obdélnými, segmentem uzavřenými okny se štukovými šambránami. Sakristie má hladkou fasádu členěnou pouze portálem s kamenným pravoúhlým ostěním a ležatým obdélným oknem s lištovým kamenným ostěním a vloženou kovanou mříží s trny.[1][6]
Loď kostela o půdorysu 11,2 × 8,0 metrů je 6,8 metrů vysoká, zaklenutá českou plackou. Ve východní části má kruchtu, z níž je přístupý sanktusník, od kněžiště je oddělená půlkruhovým triumfálním obloukem, její stěny jsou členěny pilíři. Presbytář téměř čtvercového půdorysu 6,4 × 6,5 metru je rovněž sklenut plackou, podobně jako čtvercová sakristie. Hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie je signován "Jos. Honek pincxit Naohradeke 1848", na menze jsou rokokové obrazy z doby kolem roku 1780 se svatým Antonínem Paduánským a Narozením Páně. Dva zvony v sanktusníku z roku 1836 byly zrekvírovány za druhé světové války.[5] Nesly nápisy: "CA PANOWANI RVDOLFA COLLOREDO Z MANSFELD FARAŘE WACLAWA WIDEA 1836" a "K. W. PAVL 1836".[4] Provedl je zvonař Vilím Pavel z Hradce Králové a jmenovaly se Rudolf a František.[3] Stávající zvony jsou z první poloviny 20. století.[5] Varhany na kruchtě z roku 1904 od varhanáře Josefa Kobrle z Lomnice nad Popelkou mají jeden manuál se třemi rejstříky a byly opravovány v roce 2005.[8]
Galerie
-
_01.JPG)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krňovice) -
.jpg)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krňovice) -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krňovice)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Kostel Nanebevzetí Panny Marie s ohrazením hřbitova. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie. Katalog královéhradeckého biskupství [online]. Biskupství královéhradecké [cit. 2025-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d FLESAR, Antonín. Poznámky o faře třebechovické. V Hradci Králové: V. Götschner, 1865. 62 s. Dostupné online. S. 9–11.
- ↑ a b CECHNER, EAntonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XIX. Politický okres Královéhradecký. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. 195 s. Dostupné online. S. 133–134.
- ↑ a b c Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Krňovice. farnost-trebechovice.cz [online]. © 2025 Římskokatolická farnost Třebechovice pod Orebem [cit. 2025-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 2. K–O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 149.
- ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 227.
- ↑ Varhany ve farnosti. www.farnost-trebechovice.cz [online]. © 2025 Římskokatolická farnost Třebechovice pod Orebem [cit. 2025-03-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
- kostel na turistika.cz