Kostel Jména Panny Marie (Hory Matky Boží)

Kostel Jména Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresKlatovy
ObecVelhartice
LokalitaHory Matky Boží
Souřadnice49°16′7,22″ s. š., 13°26′8,91″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátSušice-Nepomuk
FarnostVelhartice
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky33848/4-2960 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Jména Panny Marie je římskokatolický kostel v Horách Matky Boží u Velhartic. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

V místě se již v raném středověku rýžovalo a těžilo zlato, ale k největšímu rozvoji došlo až na počátku 16. století, kdy se obec Hory Matky Boží stala významným centrem těžby stříbrných rud. Proto jí v roce 1522 udělil král Ludvík Jagellonský městské, trhové a várečné právo .

Pravděpodobně v roce 1637 byl ve městě Hory Matky Boží vybudován kostel Jména Panny Marie.[pozn. 1]

Kostel byl vystavěn v raně barokním slohu. V roce 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž.[5] V roce 1833 byla na místě staré přistavěna nová sakristie.[6]

Stavební podoba

Loď kostela je vystavěna na obdélníkovém půdorysu 9,13 m dlouhá a 6,80 m široká.[6] Loď je zastřešena sedlovou střechou krytou pásy pozinkovaného plechu. Hřeben střechy presbytáře je položen níže než hřeben hlavní lodi.[1] K lodi přiléhá ze západu věž, jež je zastřešena subtilní cibulovou bání s krytinou z měděného plechu.[1] Ze severu přiléhá k lodi sakristie obdélníkového půdorysu.[1]

Interiér kostela

Interiér kostela je prostý. Dominantou je ústřední dřevěný oltář s 0,95 m vysokou dřevěnou sochou Panny Marie s Ježíškem z 16. století. Podle pověsti pochází socha Panny Marie od řezbáře ze Stodůlek. Na dvou bočních barokních oltářích jsou dřevěné sošky zbičovaného Krista a svatého Jana Nepomuckého.[6]

Pověst o soše Panny Marie a jménu města

Řezbář nesl sochu do jedné ze sousedních osad a chtěl si na Horách odpočinout a poté, co se občerstvil, nemohl sochu uzvednout. Povolal proto místní siláky, ani ti si se sochou neporadili. Na radu faráře a po modlitbě dvě malá děvčátka sochu uzvedla. Všichni usoudili, že socha chce na Horách zůstat, odnesli ji tedy do kostela a osadu pojmenovali Hory Matky Boží.

Galerie

  • Pohled na kostel od severozápadu
    Pohled na kostel od severozápadu
  • Pohled na kostel od západu
    Pohled na kostel od západu
  • Pohled na západní průčelí
    Pohled na západní průčelí
  • Pohled na kostel od východu
    Pohled na kostel od východu
  • Detail věže
    Detail věže
  • Hodiny na kostelní věži
    Hodiny na kostelní věži
  • Tabule s informacemi o obci a kostele
    Tabule s informacemi o obci a kostele

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Kostel byl původně jen filiálním kostelem farnosti Petrovice, samostatná farnost byla zřízena v roce 1857[2] a zrušená v roce 2019.[3] Od počátku roku 2020 je kostel filiální k farnosti Velhartice.[4]

Reference

  1. ↑ a b c d Kostel Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hory Matky Boží - římskokatolická [online]. Porta fontium [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Římskokatolická farnost Hory Matky Boží: Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob - výmaz z evidence. Rejstříky registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob [online]. MK ČR [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Filiální kostel Jména Panny Marie. Katalog diecéze českobudějovické [online]. Biskupství českobudějovické [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Kostel Jména Panny Marie [online]. hrady.cz [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek XII. Politický okres Sušický. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-05. S. 54–55. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.