Koniarovce

Koniarovce
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°25′50″ s. š., 18°5′30″ v. d.
Nadmořská výška	156 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Topoľčany
Koniarovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	3,61 km²[1]
Počet obyvatel	661 (2024)[2]
Hustota zalidnění	182,9 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Miroslav Konštiak
Vznik	1264
Oficiální web	www.obeckoniarovce.sk
Telefonní předvolba	038
PSČ	956 13
Označení vozidel (do r. 2022)	TO
NUTS	543063
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koniarovce jsou obec na Slovensku v okrese Topoľčany v Nitranském kraji. Žije zde 661^[2] obyvatel.

Obec leží ve střední části Nitranské pahorkatiny, na široké nivě a terase řeky Nitry. Odlesněný povrch se nachází v nadmořské výšce v rozmezí 149–258 m, střed obce leží ve výšce 152 m n. m. Území tvořené mladšími terciéními jíly je pokryto spraší na svazích kopců a údolními sedimenty v nivě. Půdní typy zastupuje hnědozem a údolní půdy.^[3]

Celková rozloha území obce je 3,61435 km², z toho v roce 2020 připadalo 83 % na zemědělskou půdu. Využití půdy (2020): 77 % orná půda, 5 % zahrady, 1 % travnaté plochy.^[4] V roce 2023 připadalo 299,95 ha na zemědělskou půdu, z toho 276,65 ha byla orná půda, 19,22 ha zahrady a 4,08 ha travnaté plochy. Zastavěna plocha a nádvoří zabíraly 28,79 ha.^[5]

Obec sousedí:^[6]

	Hrušovany
Hruboňovo		Dolné Lefantovce
	Výčapy-Opatovce

V roce 1881 byla přes obec postavena jednokolejní železniční trať z Topoľčan do Nových Zámků se zastávkou.^[7][8] Obcí vede silnice I/64 z Komárna do Žiliny.

Obec vznikla v roce 1903 sloučením obcí Lovasovce (první písemná zmínka z roku 1264) a Somorová (1356). První písemné zmínky jsou zaznamenány pod názvy Lovaszisomorphal, 1920 Somorová - Lovasovce, 1945 Koniarovce.

První písemná zmínka pochází z roku 1264. Ves je uváděna jako majetek premonstrátů ze Žitného ostrova, ale již v 11. století byla sídlem královských kavalírů (jezdectva). V roce 1295 patřila k ostřihomskému arcibiskupství, v 15.–16. století k panství Jelenec, v 17. století k panství Preseľany. V 18. století obec vlastnili Batthyányové, Halussové, Bartakovicsové, Berényiové a Lipovniczky.^[9] V roce 1715 jsou uváděny vinice a osm domácností. V roce 1787 žilo v 26 domech 186 obyvatel a v roce 1828 žilo 275 obyvatel v 37 domech. Před rokem 1914 byla obec elektrifikovaná. Hlavní obživou bylo zemědělství. ^[10]

Vesnice je zmiňována v roce 1356. Patřila Zomorům, od 16. století nitranskému biskupství, později zemanským rodům Tompa, Buzásy, Charada, Ordódy, část obce patřila Paulínům z Lefantovců.^[10] V roce 1715 měla jednu domácnost, v roce 1787 žilo v 10 domech 84 obyvatel a v roce 1828 žilo 104 obyvatel v 15 domech. Hlavní obživou bylo zemědělství.^[11]

V obci je římskokatolický kostel Panny Marie Sedmibolestné a zemanská kúria s okrasnou zahradou z 18. století.

Původně barokní kúria, později přestavěna v neoklasicistním stylu. Byla postavena členy rodiny Batthyány de Gereshál ve druhé třetině 18. století. Po Batthyányových jí postupně vlastnily rodiny Halussů a Zsarnóczayů. V roce 1815 se majitelem stal Wenzel von Hohenstögh. V roce 1825 byla kúria částečně poškozena požárem.

V polovině 19. století nechal Adolf von Hohenstögh budovu přestavět v neoklasicistním stylu na půdorysu ve tvaru písmene L s portikem obráceným do nově vybudované okrasné zahrady, jejíž součástí byla i malá soukromá kaple. V roce 1884 prodali dědicové Adolfa von Hohenstögh kúrii Jakobu Leopoldu Siebertovi z pruského Hadamaru. Nový majitel provedl v letech 1884–1885 drobné stavební úpravy.^[12]

V letech 1903–1905 byla nově vybudována původní okrasná zahrada podle vzoru zahrady u vily Monrepos v Geisenheimu. Při těchto úpravách byla původní kaple přenesena na fojtství.^[13]

Od roku 1993 je chalupa se zahradou zapsána jako kulturní památka^[14][15] a od roku 2002 jako národní kulturní památka.^[16]

Rekonstrukce zámku s areálem a historickou zahradou byla dokončena v roce 2017. V roce 2018 mu Ministerstvo kultury Slovenské republiky udělilo cenu Fénix a titul Kulturní památka roku 2017.^[17]

Římskokatolický filiální kostel Panny Marie byl postavený v letech 2001–2004^[18]

a náleží pod farnost Presľany, děkanát Topoľčany, diecéze nitranské.^[19]

Na místním hřbitově se nachází kaple z 19. století, v níž je umístěna socha Piety – lidové kamenické dílo.^[20]

Ve středu obce byla na počátku 19. století postavena dřevěná zvonice a osazena zvonem ulitým v roce 1807. Později byla postavena zděná zvonice, která byla rekonstruována v roce 1992 a je v ní původní zvon z roku 1807.^[21]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koniarovce na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Koniarovce na Wikimedia Commons
• Stránky obce
• Kúria na stránkach kastiel.org