Klášter Muri
| Klášter Muri Kloster Muri | |
|---|---|
 Klášter Muri | |
| Lokalita | |
| Stát | .svg.png){kind=small} Švýcarsko |
| Kraj | kanton Aargau |
| Místo | Muri, |
| Souřadnice | 47°16′29,93″ s. š., 8°20′16,7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | Benediktini |
| Založení | 1032 |
| Zrušení | 1785 |
| Mateřský klášter | klášter Einsiedeln |
| Znak |  |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter Muri je benediktinský klášter ve švýcarském kantonu Aargau založený roku 1027.
Historie
Zakladateli kláštera byl Radbot Habsburský s manželkou Idou Lotrinskou a prvotní konvent byl povolán z kláštera Einsiedeln roku 1032. Klášterní kostel a poklady v podobě knih a historických dokumentů poničily požáry a drancování roku 1300 a v letech 1443–1445.[1]
Zachovala se tzv. Acta Murensia, důležitá kronika z roku 1160 v níž je zapsána genealogie zakladatelského rodu Habsburků. Habsburský rod tedy údajně pochází od Guntrama zv. Bohatý, který žil zřejmě ve druhé polovině 10. století.[2]
Architektura
Z původní románské podoby opatství se zachoval kostel s transeptem a krypta. V kostelní budově je bohatá fresková výzdoba a vitráže. Ostatní budovy jsou převážně barokní.
V Loretánské kapli jsou uložena srdce některých členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie, např. posledního rakouského císaře Karla I. a jeho ženy Zity Bourbonsko-Parmské a v rodové hrobce pod kaplí byli pohřbeni další příslušníci rodu, mezi nimi synové posledního císařsko-královského páru Robert, Felix a Rudolf.
Odkazy
Reference
- ↑ www.hls-dhs-dss.ch
- ↑ KRIEGER, Karl-Friedrich. Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493). Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-453-7. S. 17.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu klášter Muri na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky kláštera (německy)
