Kildinská sámština
| Kildinská sámština | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | poloostrov Kola, Rusko (v mapě č. 8) |
| Počet mluvčích | asi 500 (2007)[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | Cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | sjd |
| Ethnologue | SJD |
| Wikipedie | |
| testovací verze | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kildinská sámština (Кӣллт са̄мь кӣлл, „Kiillt saam' kiill“) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků. Mluví jí zhruba 500–600 lidí v severozápadním Rusku na poloostrově Kola, což z ní činí jazyk s největším počtem mluvčích mezi východosámskými jazyky.[1][2] V běžné každodenní mluvě ji však používá pouze okolo 100 lidí.[2] Má čtyři dialekty a je zapisována cyrilicí.
Abeceda a výslovnost
Kildinská sámština používá cyrilici od 80. let 19. století. Dlouhá samohláska se značí pomocí macronu (např. ū). V případě, že má písmeno i dieresi, píše se macron nad ní.
| А а | Ӓ ӓ | Б б | В в | Г г | Д д | Е е | Ё ё | Ж ж | З з | Һ һ | ' |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| /a/ | /ʲa/ | /b/ | /v/ | /ɡ/ | /d/ | /je/, /ʲe/ | /jo/, /ʲo/ | /ʒ/ | /z/ | /ʰ/ | |
| И и | Й й | Ҋ ҋ | Ј ј | К к | Л л | Ӆ ӆ | М м | Ӎ ӎ | Н н | Ӊ ӊ | |
| /i/, /ji/, /ʲi/ | /j/ | /j̊/ | /k/ | /l/ | /l̥/ | /m/ | /m̥/ | /n/ | /n̥/ | ||
| Ӈ ӈ | О о | П п | Р р | Ҏ ҏ | С с | Т т | У у | Ф ф | Х х | Ц ц | |
| /ŋ/ | /о/ | /p/ | /r/ | /r̥/ | /s/ | /t/ | /u/ | /f/ | /x/ | /ts/ | |
| Ч ч | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ | Ы ы | Ь ь | Ҍ ҍ | Э э | Ӭ ӭ | Ю ю | Я я | |
| /ʧ/ | /ʃ/ | /ç/ | /ɨ/ | /ʲ/ | /ʲ/ | /e/ | /ʲe/ | /ju/, /ʲu/ | /ja/, /ʲa/ | ||
Příklady
Číslovky
| Kildinská sámština | Česky |
| э̄ххт, ōxxтэ | jeden |
| кӯhт, кӯxxт | dva |
| кōллм | tři |
| нēлльй | čtyři |
| выдт | pět |
| кудт | šest |
| кыджемь | sedm |
| кāххц | osm |
| аххц | devět |
| лоагкь | deset |
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kildinská sámština na Wikimedia Commons
