Kauzativum

Kauzativum (česky účinné sloveso) je takové sloveso, jehož podmět způsobuje, že předmět něco činní nebo že se nachází v nějakém stavu. Jedná se tedy vždy o přechodná slovesa. Někdy se rozlišuje kauzativum od faktitiva.

V mnoha jazycích lze tvořit kauzativa pravidelně od téměř všech sloves, např. v sanskrtu, estonštině, altajských jazycích (např. turečtině) či semitských jazycích (např. arabštině či hebrejštině).

Jedná se o slovesa odvozená ze sloves označujících nějaký stav a kauzativa k nim znamenají „způsobit/nechat/dát, že...“. Ve slovanských jazycích se kauzativy nejčastěji míní slovesa odvozená už v praslovanštině koncovkou -iti (v dnešní češtině pak -it). Toto odvozování v dnešní češtině již není produktivní (živé), tzn. nelze jím tvořit nová slova, a ani si souvislost takto odvozených sloves rodilí mluvčí mnohdy neuvědomují:

Při tvorbě kauzativ z přídavných jmen se rovněž setkáváme nejčastěji se zakončením -it. V některých případech nalézáme protiklady sloves přechodných zakončených na -it k slovesům nepřechodným zakončeným na -ět, např. ztemnit (učinit temným) a ztemnět (stát se temným).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kausativ na německé Wikipedii.