Karol Nawrocki
| Karol Nawrocki | |
|---|---|
![]() Karol Nawrocki (2025) | |
| 7. prezident Polska | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 6. srpna 2025 | |
| Předseda vlády | Donald Tusk |
| Předchůdce | Andrzej Duda |
| Ředitel Ústavu národní paměti | |
| Ve funkci: 23. července 2021 – 6. června 2025 | |
| Předchůdce | Jarosław Szarek |
| Ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku | |
| Ve funkci: 19. říjen 2017 – 23. červenec 2021 | |
| Předchůdce | Paweł Machcewicz |
| Nástupce | Grzegorz Berendt |
| Stranická příslušnost | |
| Nestraník | |
| prezident Polska | (od 2025) |
| Rodné jméno | Karol Tadeusz Nawrocki |
| Narození | 3. března 1983 (42 let) Gdaňsk |
| Národnost | polská |
| Choť | Marta Nawrocká |
| Děti | 3 |
| Alma mater | Gdaňská univerzita Technická univerzita Gdaňsk |
| Profese | politik a historik |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Bronzový záslužný kříž (2016) medaile Za zásluhy o Poláky v Kazachstánu (2018) medaile Pro Patria (2018) medaile 100 let od znovuzískání nezávislosti (2019) Bene Merito (2020) … více na Wikidatech |
| Commons | Karol Nawrocki |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karol Tadeusz Nawrocki (* 3. března 1983 Gdaňsk) je polský historik, politik a aktivista, od srpna 2025 prezident Polska[1], když jako nezávislý kandidát podporovaný PiS vyhrál prezidentské volby.[2] V letech 2017 až 2021 působil jako ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku. V letech 2021 až 2025 vedl Ústav národní paměti ve Varšavě.
Životopis
Narodil se roku 1983 v Gdaňsku v tehdejší Polské lidové republice do rodiny Ryszarda a Elżbiety Nawrockich. Do roku 1998 navštěvoval 58. základní školu v Gdaňsku a v roce 2002 odmaturoval na Všeobecném lyceu č. IV v Gdaňsku.
V roce 2003 absolvoval pomaturitní studium oboru personální management na Postsekundární škole obchodně–správní v Gdaňsku a v témže roce 2003 zahájil studium na Institutu historie Univerzity v Gdaňsku, kde v roce 2008 získal magisterský titul. Ve čtvrtém ročníku studií pracoval jako hlídač v Grand Hotelu v Sopotech.
Kariéra historika
V letech 2009 až 2017 pracoval na různých pozicích v Ústavu národní paměti. V letech 2017 až 2021 působil jako ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku. Po svém nástupu do ředitelské role měl nechat přepracovat probíhající výstavu k zločinům druhé světové války, což bylo kritizováno. Následně padlo pravomocné rozhodnutí o intelektuálním vlastnictví zmíněné výstavy jejími realizátory a nutnosti napravit největší narušení jejího původního smyslu. Závěrečný sestřih záběrů poválečných bojů za lidská práva či demokracii a návratu války do každodenního života obyvatel nejen východní Ukrajiny byl totiž nahrazen nacionálním filmem Neporazitelní z dílny Ústavu národní paměti, pojednávajícím o hrdinství Poláků jakožto osamocených obránců dobra proti nacistickému a komunistickému zlu.[3]
V roce 2021 byl Sejmem jmenován a Senátem potvrzen ředitelem Ústavu národní paměti ve Varšavě.
Za svou kariéru historika publikoval řadu knih a článků. Jeho hlavním oborem byla antikomunistická opozice v komunistickém Polsku. Dále se zabýval organizovaným zločinem v komunistickém Polsku a dějinami sportu.
Politická kariéra
Prezidentská kampaň
Dne 24. listopadu 2024 se jako nezávislý nestraník stal oficiálním kandidátem pravicové konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) v prezidentských volbách 2025.[4] V květnu 2025 jej jako konzervativního prezidentského kandidáta přijal v Bílém domě americký prezident Donald Trump, který mu také vyjádřil podporu.[5][6]
Během kampaně se objevila kauza ohledně vlastnictví bytu v Gdaňsku. Sám Nawrocki se v kampani profiloval jako „jeden z běžných Poláků, který vlastní jen jeden byt“, nicméně se ukázalo, že má ještě druhý, ke kterému navíc přišel za nevyjasněných a podezřelých okolností. Jeho mediální tým kauzu nedokázal jasně vysvětlit a přišel s několika protichůdnými verzemi. Podle Nawrockého byt získal od seniora, o kterého se staral, nicméně rodina tohoto seniora tvrzení odmítla a uvedla, že Nawrocki byt od seniora vylákal.[7]
Se ziskem 5 790 804 hlasů (29,54 %) těsně vyhrál 1. kolo prezidentských voleb před kandidátem Občanské platformy (PO) Rafałem Trzaskowskim, oba tak postoupili do 2. kola, ve 2. kole prezidentských voleb zvítězil Nawrocki s 10 606 877 hlasů (50,89 % a stal se tak zvoleným polským prezidentem. Poražený kandidát Trzaskowski získal 10 237 286 hlasů (49,11 %).[8]
Prezident republiky
Inaugurován byl 6. srpna 2025 [9][10], kdy nahradil v úřadu dalšího představitele PiS Andrzeje Dudu.[11][12][13]
Politické postoje
Nawrocki se charakterizoval jako politicky nezávislý člověk, který nikdy nebyl členem žádné politické strany.[14] Označil se rovněž za občanského kandidáta, který sjednotí rozdělené Poláky.[15][16] Server Euronews popsal jeho politické inklinace coby vlastenecké, křesťanské a podporující NATO a Donalda Trumpa.[17] Nawrocki uvedl, že bude hájit polské vlastenectví, křesťanské hodnoty, národní suverenitu a tradiční hodnoty.[18] Vedle toho řekl, že je silným odpůrcem odstraňování křížů z veřejných budov.[19]
Při jedné z debat v roce 2025 učinil gesto, při kterém vzal duhovou vlaječku LGBT komunity a donesl ji na řečnický pultík svého soupeře Trzaskowského. Podle komentátorů měl tímto gestem označit Trzaskowského za podporovatele LGBT komunity, která byla za vlády Práva a spravedlnosti dehumanizovaná a během které se šířila homofobie. Sám sebe pak označil za zastánce „tradičních polských hodnot“.[20] Prohlásil se za odpůrce migrační a azylové politiky Evropské unie a ukončil by Pakt EU o migraci a azylu, který byl přijat v roce 2024.[21]
.jpg)
Během své kariéry se přičinil o odstranění několika památníků Rudé armády v Polsku. V historické debatě se zastal odkazu tzv. Prokletých vojáků.[18] Podporu vyjádřil velkým infrastrukturním projektům, jako například vodního kanálu u Viselského zálivu.[22] Podpořil také rozšíření železniční sítě.[23][24]
Postavil se proti přijetí eura coby polské měny.[25] Postavil se také proti omezování sociálních programů a financování zdravotnictví.[26] V otázce hospodaření se v případě zvolení prezidentem zavázal nezvyšovat důchodový věk, posilovat práva pracujících, udržet neděle coby den pracovního klidu, podporovat ekonomický nacionalismus a podporovat polské zemědělce. Díky tomu byl podpořen odborovým svazem Solidarita.[27] Nebránil by zdanění technologických firem a podpoře výstavby sociálních bytů.[28] Nawrocki podpořil energetickou nezávislost Polska, přičemž svou vizi staví na jaderné energii. Naopak byl kritikem Zelené dohody pro Evropu. V dlouhodobějším horizontu chtěl potravinovou nezávislost Polska.[29]
V zahraniční politice se stavěl proti federalizaci Evropské unie a hodlal bránit zachování specifické polské indentity.[30] Vedle toho byl odpůrcem myšlenky přijetí Ukrajiny do NATO a Evropské unie, dokud by Ukrajina nepřiznala svůj díl viny na Volyňském masakru.[31] Trestal by glorifikaci ukrajinského nacionalistického vůdce Stepana Bandery.[32] Později prohlásil, že si přeje mírové ukončení rusko-ukrajinské války, nicméně dodal, že je nutné na mezinárodní úrovni vyřešit separatistické snahy východních regionů Ukrajiny. Rusko označil za imperialistický stát, který má v sobě tuto vlastnost hluboce zakořeněnou.[33]
Nawrocki kritizoval politiku vlády Donalda Tuska jako příliš submisivní vůči Německu a vyzýval k obnovení vyváženého a partnerského vztahu mezi oběma zeměmi.[34] Od Německa by požadoval válečné reparace za materiální ztráty a válečné zločiny spáchané během německé okupace Polska v letech 1939–1945.[34]
Soukromý život
Jeho manželkou je Marta Nawrocká (* 1986), která pracuje pro státní příjmovou správu. Mají spolu syna Antoniho a dceru Katarzynu. Vychovávali také Daniela (* 2003), manželčina syna z prvního vztahu. V komunálních volbách 2024 nebyl Daniel Nawrocki zvolen do zastupitelstva Gdaňsku na kandidátce Právo a spravedlnost. V témže roce se ale stal radním městské části Siedlce v Gdaňsku.
Ocenění
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Karol Nawrocki na anglické Wikipedii a Karol Nawrocki na polské Wikipedii.
- ↑ HOSENSEIDLOVÁ, ČTK, Petra. Nawrocki je konzervativní euroskeptik, za vzor má Trumpa. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Polským prezidentem bude Nawrocki. Bil se s chuligány, teď chce zastavit Tuska. Seznam Zprávy [online]. 2025-06-02 [cit. 2025-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Mechanismy na pravdu. www.advojka.cz [online]. [cit. 2025-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Oficjalnie: Karol Nawrocki kandydatem PiS-u na prezydenta. RFM24 [online]. Radio Muzyka Fakty Grupa RMF sp. z o.o. sp. k., 2024-11-24 [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ WASZYNGTONU, Tomasz Zalewski z. „You will win”. Nawrocki spotkał się z Trumpem w Białym Domu, prawica triumfuje. www.polityka.pl [online]. 20250502T020200+0200 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Trump meets Polish nationalist candidate ahead of presidential election. Reuters. 2025-05-02. Dostupné online [cit. 2025-05-22]. (anglicky)
- ↑ HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Jak se dostal k bytu? Polskou kampaň ovládla kauza opozičního kandidáta. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-05-22]. Dostupné online.
- ↑ HOSENSEIDLOVÁ, ČTK, Petra. Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-06-03]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES cz. Nawrocki se stal novým prezidentem Polska. Hrozí střety s centristickou vládou. iDNES.cz [online]. 2025-08-06 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. Nawrocki složil přísahu a stal se polským prezidentem. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Polsko má nového prezidenta - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-08-06 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Nawrocki jako polský prezident: ještě ambicióznější megaletiště a CPK. e15.cz [online]. 2025-08-06 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Nawrockého ,mise‘: blokace vlády, nalákání voličů i cesta PiS zpět k moci. Kdo je nový polský prezident?. iROZHLAS [online]. 2025-08-06 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Onet – Jesteś na bieżąco. www.onet.pl [online]. [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ PiS presidential nominee Karol Nawrocki: I'm running as a civic candidate. tvn24.pl [online]. 2024-11-25 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Kdo chce být polským prezidentem? Kandidáty rozděluje postoj k potratům i zahraničním otázkám. iROZHLAS [online]. 2025-05-17 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Polish PiS party selects historian Karol Nawrocki as presidential pick. euronews [online]. 2024-11-24 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Oto najważniejsze obietnice i poglądy kandydatów. Trzaskowski, Nawrocki, Mentzen, Hołownia. salon24.pl [online]. 2024-11-25 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ TILLES, Daniel. Polish opposition picks non-party candidate for presidential election [online]. 2024-11-24 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Polsko se mění, homofobie už ve volbách netáhne. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-05-17 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Nawrocki: Jak zostanę prezydentem, jednostronnie wypowiem pakt migracyjny [online]. 28 February 2025 [cit. 2025-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 February 2025. (polsky)
- ↑ "The Polish Anchor of Freedom". Ústav národní paměti [online]. 2024-11-09 [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.rp.pl/polityka/art41493771-karol-nawrocki-rozpoczal-kampanie-powiedzial-ze-polacy-kochaja-kolej
- ↑ Karol Nawrocki rozpoczął kampanię. Powiedział, że Polacy kochają kolej. Rzeczpospolita [online]. 2024-11-25 [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Trzaskowski czy Nawrocki: który prezydent bliższy gospodarce?. Bankier.pl [online]. 2024-11-26 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Składka zdrowotna w debacie. Karol Nawrocki zaskoczył. Business Insider Polska [online]. 2025-04-12 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ PTAK, Alicja. Poland's Solidarity trade union endorses opposition presidential candidate [online]. 2025-02-13 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Onet – Jesteś na bieżąco. www.onet.pl [online]. [cit. 2025-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Karol Nawrocki o gospodarce. "Polacy wprowadzeni w błąd. Jest gorzej". biznes.interia.pl [online]. [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ TOS, oprac. Karol Nawrocki kandydatem na prezydenta. Zapowiada ustawy "dla ratowania dobrobytu". www.money.pl [online]. [cit. 2025-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-04-23. (polsky)
- ↑ Polish Opposition Presidential Candidate Sees Ukraine Neither in NATO Nor in the EU. Kyiv Post. 10 January 2025. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 January 2025.
- ↑ Conservative presidential candidate Nawrocki responds to demands of radical-right rival Braun. Notes from Poland. 26 May 2025. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 May 2025.
- ↑ Jakie poglądy ma kandydat na prezydenta Karol Nawrocki?. gazetaolsztynska.pl [online]. [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b JARZĘBSKI, Marcin. Kim jest Karol Nawrocki? Wszystkie tajemnice kandydata [online]. [cit. 2025-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 May 2025. (polsky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karol Nawrocki na Wikimedia Commons - Karol Nawrocki na Facebooku
- Karol Nawrocki na Instagramu
- Karol Nawrocki v Ústavu národní paměti (anglicky) (polsky)
.jpg)