Karnobat

Karnobat Карнобат
Poloha
Souřadnice	42°39′5″ s. š., 26°59′8″ v. d.
Nadmořská výška	262 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Bulharsko Bulharsko
Oblast	Burgaská
Obština	Karnobatská obština
Karnobat
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	109,66 km²[1]
Počet obyvatel	14 368 (2024)[2]
Hustota zalidnění	131 obyv./km²
Správa
Starosta	Georgi Dimitrov (БСП)
Telefonní předvolba	0559
PSČ	8400
Označení vozidel	А (Б)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karnobat (bulharsky: Карнобат) je město v Burgaské oblasti v Bulharsku. Je také administrativním centrem stejnojmenné obštiny.

Karnobatská oblast se nachází na jižní straně Rishského a Varbitského průsmyku. Území bylo osidlováno už v Neolitu a době železné. Po založení První bulharské říše se zdejší oblast stala dějištěm mnoha bitev mezi Bulhary a Byzancí. Zvláštní význam měla v této době pevnost Markeli (7,5 kilometru od Karnobatu), která byla vojenským a biskupským sídlem.

První písemná zpráva o městu Karnobatu pochází z roku 1153. Nachází se v jedné z kartografických knih od arabského cestovatele a učence Al-Idrísího. Během turecké nadvlády bylo město významným správním a obchodním centrem. Koncem 18. století zde vykonával službu bulharský kněz Stoiko Vladislavov (známý jako Sofronij Vračanský).

V 19. století vyhnali obyvatele Karnobatu z města biskupa z Pomorie a tím se zbavily řeckého vlivu. Město se v této době stalo administrativním, ekonomickým a komerčním centrem. V roce 1838 zde byl postaven kostel Jana Evangelisty a v roce 1864 byla otevřena necírkevní škola.

Během Rusko-turecké války (1877–1878) padlo mnoho zdejšího obyvatelstva za oběť bašibozukům a Adygejcům, kteří po ústupu Rusů prováděli rozsáhlé turecké represálie. K osvobození Karnobatu z turecké nadvlády došlo 24. ledna 1878.

• Středověká pevnost Markeli – nachází se 7,5 kilometru západně od města na kopci u řeky Mochuritsa. Archeologické vykopávky, které začaly v roce 1986, zde odhalily středověkou baziliku z 6. století, bulharský kostel z 10. století a byzantský kostel z 11. století.
• Sinabey Hamam – turecké veřejné lázně z poslední čtvrtiny 15. století.
• Hodinová věž – postavena v roce 1874. Nachází se poblíž lázní.
• Kostel svatého Jana Evangelisty
• Mešita – postavena v roce 1821
• Židovský hřbitov

• Benčo Obreškov (1899–1970) – bulharský malíř
• Dimităr Poljanov (1876–1958) – bulharský básník a publicista
• Ivan Karanovski (1882–1960) – bulharský literární kritik
• Minko Nevolin (1881–1972) – bulharský básník a spisovatel
• Manol Kančev (1919 - 2012 Bratislava , Slovensko) - architekt

• 
  Hodinová věž
• 
  Dětská knihovna

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karnobat na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karnobat na Wikimedia Commons