Karel Antonín Ballabene

Karel Antonín Ballabene
Narození	1743 Frankfurt nad Odrou Pruské království Pruské království
Úmrtí	24. září 1804 (ve věku 60–61 let) nebo 24. září 1803 (ve věku 59–60 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	bankéř a podnikatel
Příbuzní	Karolina Kleinwächterová mladší, František Škroup
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Antonín Ballabene (září/prosinec 1743 Frankfurt nad Odrou^[1] – 24. září 1804 Praha) byl německý podnikatel a bankéř italského původu působící v Praze, jedna ze zásadních postav průmyslové revoluce v Čechách. Vlastnil dům v Dlouhé ulici na Starém Městě pražském, později zakoupil usedlost s pozemky v Libni, která dle něj dostala své jméno, Balabenka.

Rodina Ballabenů pocházela původem z Itálie, Karel Antonín se narodil ve Frankfurtu nad Odrou^[2] na území tehdejšího Pruského království.

Roku 1773 přišel do Prahy a roku 1776 zde založil bankovní dům se sídlem v Dlouhé ulici, Nádvoří u Zeleného stromu č. 729. Jako společník firmy působil jistý Schindler. Banka byla jedna z prvních, často společně s dalšími obchodními a bankovními domy (např. Friess et Co. Wien), která poskytovala úvěry pro vznik a rozvoj manufaktur a průmyslových výrob, a to ještě před instalací prvního parního stroje v Čechách, díky této strategii firma prosperovala.

Karel Ballabene dále rozšířil své podnikání na výrobu a prodej textilu ve spojení s podnikatelem J. G. Bergerem: produkty společnosti se vyvážely do Saska, Rakouska či Španělska. Stal se investorem a spolumajitelem rafinerie na zpracování třtinového cukru na Zbraslavi (první takové zařízení v Čechách), byl úspěšným provozovatelem speditérství a povoznictví. V letech 1797 až 1798 se finančně podílel na obnově pražské továrny na výrobu porcelánu zničené požárem. Karel Ballabene byl také přísedícím směnečného a merkantilního soudu. Nějakou dobu byla v držení rodiny též usedlost Bertramka.

V 80. letech 18. století zakoupil usedlost zvanou Ulbrichtka s přilehlými pozemky v Libni, kam se s rodinou přestěhoval. Nechal zde mimo jiné vybudovat rozsáhlé květinové zahrady.

Za své pracovní zásluhy byl císařem Františkem I. jmenován c. k. dvorním radou. Stal se také jedním z hlavních mecenášů Pražské společnosti pro podporu vdov a sirotků (Prager Societät zur Unterstützung der Witwen und Weisen).

Karel Antonín Ballabene zemřel 24. září 1804 v Praze ve věku 60 nebo 61 let a byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Karel Antonín Ballabene byl ženatý a Annou rozenou Schollerovou a byl otcem několika dcer. Jeho dcera Karolina (* mezi 1783/ 1786 – 1828) se provdala za Ignáce Kleinwächtera (1766–1845), podnikatele, bankéře a mecenáše a pozdějšího ředitele Pražské paroplavební a plachetní společnosti, který po Ballabenově smrti převzal rodinnou firmu. Na Ballabence založil také hudební školu. Karolina Kleinwächterová mladší (1819–1893), vnučka Karla Antonína Ballabena, se při společenských večerech v Ballabence seznámila se svým pozdějším manželem, Františkem Škroupem, kapelníkem a autorem hudby české národní hymny.

Na pozemcích usedlosti, novorenesančně přestavěné v 70. letech 19. století, postupně vzniklo městské náměstí s křižovatkou, v období první republiky pak monumentální rohový funkcionalistický nájemní dům. Rozsáhlá stavba usedlosti definitivně zanikla při demolici roku 1993 kvůli výstavbě dálničního mostu propojujícího Libeň s Prosekem.

• Profil K. Ballabena (němčina)
• Biografie Karla Ballabena
• Historie usedlosti Balabenka
• Profil osobnosti
• Nádvoří u Zeleného stromu