Karel Ambrož Rakouský-Este

Karel Ambrož Rakouský-Este
Karel Ambrož Rakouský-Este
	Arcibiskup ostřihomský
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	ostřihomská
Předchůdce	József Batthyány
Nástupce	Alexander Rudnay
Heslo	„Je-li upřímnost chybou, pak jsem se této chyby hodně dopouštěl“
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	vácovský biskup (1806–1809); arcibiskup ostřihomský (1808–1809);
Osobní údaje
Rodné jméno	Karel Ambrož Rakouský-Este; (Carlo Ambrogio Ferdinando Giuseppe Giovanni Battista; d'Asburgo-Este)
Země	Itálie
Datum narození	2. listopadu 1785
Místo narození	Miláno, Milánské vévodství
Datum úmrtí	2. září 1809 (ve věku 23 let)
Místo úmrtí	Tata, Uhersko
Místo pohřbení	Katedrála v Ostřihomi
Rodiče	Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský; Marie Beatrix d'Este
Příbuzní	Marie Ludovika Beatrix Rakouská-Este, Marie Tereza Rakouská-Este, Marie Leopoldina Rakouská-d'Este, František IV. Modenský, Maxmilián Josef Rakouský-Este a Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este (sourozenci)
Povolání	katolický kněz a katolický jáhen
Podpis
Řády a ocenění	Královský uherský řád sv. Štěpána
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ambrož Josef Jan Křtitel Rakouský-Este (maďarsky: Habsburg–Estei Károly Ambrus főherceg, německy: Karl Ambrosius Joseph Johann Baptist von Österreich, 2. listopadu 1785, Milán, Itálie – 2. září 1809, Tata, Uhersko) byl rakouský arcivévoda, arcibiskup ostřihomský a uherský primas. Pocházel z vedlejší linie habsbursko-lotrinské dynastie, rodu Rakouských-d'Este.

Život

Narodil se jako deváté dítě a pátý syn arcivévody Ferdinanda Karla a dědičky rodu d'Este, Marie Beatrix.

Protože byl v dětství často nemocný, byla Karlu Ambrožovi vybrána církevní dráha. Věnoval se studiu teologie, které v roce 1805 dokončil. Poté se stal administrátorem vacovské diecéze a v roce 1806 se stal tamním biskupem.

V roce 1808 jej papež Pius VII. jmenoval do funkce arcibiskupa ostřihomského, nejvyššího církevního úřadu v Uherském království s titulem primas uherský.

Mladý Karel Ambrož však již následujícího roku, ve věku 23 let, zemřel na tyfus, kterým se nakazil při jedné ze svých návštěv lazaretu. Jeho tělo je uloženo v ostřihomské katedrále, kde se také nachází jeho pomník od italského sochaře Antonia Canovy.