Kaple svatých Fabiána a Šebestiána (Žalany)
| Kaple svatých Fabiána a Šebestiána v Žalanech | |
|---|---|
![]() | |
| Místo | |
| Stát | |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Teplice |
| Obec | Žalany |
| Souřadnice | 50°35′25,73″ s. š., 13°54′23,13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | teplický |
| Farnost | Bořislav |
| Status | kaple |
| Další informace | |
| Adresa | Pražská 136 415 00 Žalany, Žalany, |
| Ulice | Pražská |
| Kód památky | 43596/5-2760 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple svatých Fabiána a Šebestiána v Žalanech z poloviny 19. století stojí na návsi a má přidělené popisné číslo 136. Postavena byla v polovině 19. století. Památkově chráněná je od roku 1958. Patří do bořislavské farnosti.
Historie
_01.jpg)
Památkářská evidence klade postavení kaple chybně do období kolem roku 1800.[1] Ve skutečnosti byla postavena a vysvěcena v roce 1851.[2] Stávající kaple měla předchůdkyni. Postavena byla roku 1689 nákladem místního sedláka Jana Svobody.[3] V roce byla 1850 zbořena.
Od října 1813 do února 1814 zemřelo v Žalanech podle matriky celkem 26 osob. Jako důvod se u většiny z nich uvádí "Frais", což lze přeložit jako křeče či nervová horečka.[4] V literatuře se píše, že epidemie začala odeznívat v den svátku svatých Fabiána a Šebestiána roku 1814, který připadá na 20. leden. To měl být důvod, proč byla tehdy existující kaple zasvěcena těmto světcům.[5] Skutečností je, že ještě v únoru toho roku zemřeli čtyři další obyvatelé Žalan na nakažlivou horečku.
Roku 1927 byla kaple nákladem obce opravena.[6] Neznámo kdy se presbytář kaple začal používat jako hasičská zbrojnice a později jako klubovna a skladiště. V roce 2014 se začalo s opravou kaple, v jejímž závěru se zřídilo kolumbárium.[7]
Stavební podoba
Kaple má obdélný půdorys a sedlovou střechu. Je orientovaná severo-jižním směrem. Jižní fasádu tvoří věž zhruba čtvercového půdorysu, v patře na každé straně se zvonovým otvorem. Na severní a západní fasádě jsou tři segmentově zakončené okenní otvory, z nichž prostřední je zaslepený. Nad vchodem je slepé štukové zrcadlo.
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový katalog [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-08-10]. Dostupné online.
- ↑ SITTE, Franz. Dějiny farnosti Bořislav. In: KRUTSKÝ, Norbert a kol. Franz Sitte: Na slunné straně Milešovky. Duchcov: Nakladatelství Kapucín, 2011. ISBN 978-80-86467-43-6. S. 35. (Dále jen Sitte 2011). Jedná se o obnovené dvojjazyčné vydání publikace vydané v roce 1936 německy.
- ↑ Sitte 2011, s. 30.
- ↑ SBÍRKA MATRIK SEVEROČESKÉHO KRAJE. Úmrtní matrika farnosti Bořislav [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2025-08-11]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV. Bořislav a okolí v čase. Bořislav: Obec Bořislav, 2014. 245 s. ISBN 978-80-260-70917. Kapitola Šístek, Martin: Dějiny Bořislavské farnosti, s. 98.
- ↑ Sitte 2011, s. 42
- ↑ Rozhovor se starostou [online]. Žalany: Oficiální stránky obce Žalany, 2013 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online.
