Kan-č'
Kan-č', šedesátkový cyklus nebo také systém kmenů a větví (čínsky: 干支; pchin-jin: gānzhī), sloužil k počítání času v Číně, na Tchaj-wanu, v Japonsku, Koreji a Vietnamu. Nejstarší podoba tohoto systému je zachycena na věštebných kostech a želvích krunýřích z období Šang. Je tvořen celkem 60 kombinacemi 10 nebeských kmenů (čínsky: 天干; pchin-jin: tiāngān) a 12 pozemských větví (čínsky: 地支; pchin-jin: dìzhī). Dnes je používán jen šedesátiletý cyklus, který byl zaveden za dynastie Chan, dříve se pomocí šedesátkové soustavy počítaly i měsíce, dny a hodiny.[1]
Obraz "převráceného stromu", jehož větve se vzpínají směrem k zemi, není jen čínskou záležitostí. Tento koncept najdeme např. v indické filozofii, a to od védského období.[2]
12 větví je obvykle asociováno s posloupností 12 zvířat čínského zvěrokruhu, zatímco 10 kmenů s učením o pěti prvcích, z nichž každý se vyskytuje dvakrát, v souvislosti s principy jin a jang. Číslo 10 zároveň odkazuje na starší čínský týden o 10 dnech (čínsky: 旬; pchin-jin: xún). Týden o 7 dnech pravděpodobně nebyl zaveden dříve než za dynastie Sung. [1]
Obdoba pro jiné časové úseky
Čtyři pilíře osudu
Názvy jednotlivých roků šedesátiletého cyklu jsou tvořeny vždy jedním znakem pro kmeny a jedním znakem pro větve: tak např. první rok nového cyklu je 甲子 (pchin-jin: jiǎzǐ). Stejnou metodou lze označit cykly 60 měsíců, 60 dní a 60 dvojhodin a těchto osm znaků (čínsky: 八字; pchin-jin: bāzì) zachycuje datum narození a určuje dle čínské astrologie životní cestu člověka.[2]
10 nebeských kmenů
| Kmeny | čínsky | pchin-jin | element |
|---|---|---|---|
| 1 | 甲 | jiǎ | dřevo |
| 2 | 乙 | yǐ | |
| 3 | 丙 | bǐng | oheň |
| 4 | 丁 | dīng | |
| 5 | 戊 | wù | země |
| 6 | 己 | jǐ | |
| 7 | 庚 | gēng | kov |
| 8 | 辛 | xīn | |
| 9 | 壬 | rén | voda |
| 10 | 癸 | guǐ |
12 pozemských větví
| Větve | čínsky | pchin-jin | zvíře |
|---|---|---|---|
| 1 | 子 | zǐ | krysa |
| 2 | 丑 | chǒu | buvol |
| 3 | 寅 | yín | tygr |
| 4 | 卯 | mǎo | zajíc |
| 5 | 辰 | chén | drak |
| 6 | 巳 | sì | had |
| 7 | 午 | wǔ | kůň |
| 8 | 未 | wèi | koza |
| 9 | 申 | shēn | opice |
| 10 | 酉 | yǒu | kohout |
| 11 | 戌 | xū | pes |
| 12 | 亥 | hài | prase |
Reference
- ↑ a b ASLAKSEN, Helmer. The Mathematics of the Chinese Calendar. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-06-26]. (anglicky)
- ↑ a b MARTZLOFF, Jean-Claude. Astronomy and Calendars – The Other Chinese Mathematics: 104 BC - AD 1644. [s.l.]: Springer 485 s. Dostupné online. ISBN 978-3-662-49718-0. (anglicky) Google-Books-ID: SYj2DAAAQBAJ.
