Kamillo von Schwarzl

Kamillo von Schwarzl
Velitel přístavu Šibenik
Ve funkci: 1917 – 1918
Předchůdce	Hugo Zaccaria
Nástupce	funkce zanikla
Velitel bitevní lodi SMS Erzherzog Franz Ferdinand
Ve funkci: 1914 – 1917
Předchůdce	Hugo Zaccaria
Nástupce	Ferdinand von Purschka
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	kontradmirál (1917), kapitán řadové lodi (1912), fregatní kapitán (1910), korvetní kapitán (1907)
Narození	8. září 1865 Lublaň
Úmrtí	29. srpna 1927 (ve věku 61 let)
Profese	námořník
Ocenění	Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamillo von Schwarzl (Camillo Edler von Schwarzl) (8. září 1865 Lublaň – 29. srpna 1927 Annaberg, Horní Rakousy) byl rakousko-uherský námořní důstojník. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva sloužil od roku 1884, absolvoval cestu kolem světa a později se prosadil jako odborník na torpéda. Za první světové války byl velitelem bitevní lodi SMS Erzherzog Franz Ferdinand, s níž operoval na Jadranu (1914–1917). V roce 1917 získal hodnost kontradmirála a v letech 1917–1918 byl velitelem přístavu Šibenik. Ještě před koncem války byl penzionován a dožil v soukromí v Rakousku.

Byl synem c. k. generálmajora Ernsta Schwarzla (1831–1907). Podle otcova služebního zařazení strávil část dětství v Praze a v letech 1875–1880 studoval na smíchovském gymnáziu. Následovalo studium na C. k. námořní akademii v Rijece (1880–1884)^[1] a v roce 1884 vstoupil jako kadet k námořnictvu. Na korvetě SMS Saida^[2] absolvoval v letech 1884–1886 zaoceánskou plavbu kolem břehů Afriky, do Austrálie, na Nový Zéland a Dálný východ. Další průpravu získal na cvičné lodi SMS Novara. V roce 1888 získal hodnost praporčíka^[3] a vystřídal službu na různých lodích, mezitím absolvoval kurz pro obsluhu torpéd. Jako navigační důstojník na korvetě SMS Fasana absolvoval další dvouletou cestu na Dálný východ a do Austrálie pod velením kapitána Adamoviće (1893–1895).^[4] Mezitím byl povýšen na poručíka II. třídy (1894).^[5] Po návratu byl přidělen k vojenskému odboru u námořní základny v Terstu^[6] a sloužil také na císařské jachtě SMS Miramar. Jako poručík I. třídy (1898)^[7] vedl dělostřelecké kurzy pro důstojníky na cvičné lodi SMS Radetzky (1899–1902).^[8]

Kromě služby na dalších lodích působil také u námořního arzenálu v Pule a vedl také výcvik jednotek námořní pěchoty. V letech 1905–1907 byl prvním důstojníkem na křižníku SMS Aspern^[9] a k datu 1. listopadu 1907 byl povýšen na korvetního kapitána.^[10] Krátce byl přidělen k Námořnímu technickému výboru a jeden rok strávil jako první důstojník na palubě bitevní lodi SMS Budapest (1908–1909).^[11]

V hodnosti fregatního kapitána (1. května 1910)^[12] vedl dělostřelecký výcvik na lodi SMS Adria a později byl krátce jejím velitelem (1912). Mezitím byl přidělen ke štábu I. eskadry admirála Lanjuse na vlajkové lodi SMS Erzherzog Franz Ferdinand (1911–1912).^[13] K datu 1. listopadu 1912 získal hodnost kapitána řadové lodi^[14] a stal se přednostou III. odboru Námořního technického výboru.^[15] V rámci záložní eskadry byl v letech 1913–1914 velitelem bitevní lodi SMS Erzherzog Friedrich. V letech 1914–1917 byl na Jadranu velitelem bitevní lodi SMS Erzherzog Franz Ferdinand^[16][17] a zúčastnil se bojů proti Itálii. V červnu 1917 byl přeložen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule a nakonec byl jmenován velitelem přístavu v Šibeniku (1917–1918). Získal hodnost kontradmirála (1. srpna 1917)^[18] a ještě před koncem války byl penzionován (1. října 1918).^[19]

Spolu s otcem byl v roce 1902 povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von. Během služby u námořnictva získal několik vyznamenání.^[20]

• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Vojenská záslužná medaile (1908)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1909)
• Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (1916)
• Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1917)
• Karlův vojenský kříž (1917)

• Železný kříž II. třídy (1918, Německo)

• JELÍNEK, Milan: Válka na Jadranu 1914–1918; Praha, 2019; 576 s. ISBN 978-80-7497-273-7
• SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl III. 1915–1924; Biblio Verlag Osnabrück, 2005; s. 103–108 (heslo Kamillo von Schwarzl) ISBN 3-7648-2520-0