Kamil Majchrzak

Kamil Majchrzak
Kamil Majchrzak na French Open 2021
Přezdívka	Szumi[1]
Stát	Polsko Polsko
Datum narození	13. ledna 1996 (29 let)[2]
Místo narození	Piotrków Trybunalski, Polsko[2]
Výška	180 cm[2]
Hmotnost	78 kg[2]
Profesionál od	2013[2]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 949 805 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	41–50
Tituly	0 ATP, 4 challengery, 8 ITF
Nejvyšší umístění	75. místo (28. února 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2022)
French Open	2. kolo (2021)
Wimbledon	1. kolo (2019)
US Open	3. kolo (2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	1–4
Tituly	0 ATP, 1 challenger, 5 ITF
Nejvyšší umístění	241. místo (8. srpna 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open	1. kolo (2022)
Wimbledon	2. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230630a30. června 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamil Adrian Majchrzak (* 13. ledna 1996 Piotrków Trybunalski)^[3] je polský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.^[4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2022 na 75. místě a ve čtyřhře v srpnu 2016 na 241. místě. V roce 2020 se jeho trenérem stal bývalý švédský tenista Joakim Nyström.^[1][2]

V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 utkáním úvodního kola 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Litvě, v němž prohrál závěrečnou dvouhru s Laurynasem Grigelisem. Poláci přesto zvítězili 3:2 na zápasy. Do dubna 2022 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 10–8 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[5]

Polsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v úvodním kole mužské dvouhry podlehl Srbu Miomiru Kecmanovićovi.^[6]

V juniorském tenise vyhrál s Američanem Martinem Redlickim čtyřhru US Open 2013, když ve finále zdolali francouzsko-portugalský pár Quentin Halys a Frederico Ferreira Silva. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše během srpna 2014 na 7. místě.^[4] Na Letních olympijských hrách mládeže 2014 v Nankingu získal zlatou medaili ve dvouhře^[7] a bronz si odvezl s Fanny Stollárovou ze smíšené soutěže.^[8]

V rámci ATP Challenger Tour debutoval v červenci 2015, když na turnaji v Poznani dotovaném 30 tisíci podlehl v úvodním kole Švýcarovi Henrimu Laaksonenovi z konce druhé světové stovky.^[4] První challenger vyhrál během března 2019 ve francouzském Saint Brieuc.^[9] Do finále postoupil přes Ričardase Berankise a v něm zdolal Francouze Maxima Janviera, jemuž patřila na žebříčku 210. příčka.^[10][4]

Na okruhu ATP Tour debutoval červnovým Antalya Open 2017, kde prošel kvalifikací. Na úvod dvouhry jej zdolal Ital Andreas Seppi. První zápas v této úrovni vyhrál na travnatém Hall of Fame Open 2019 v Newportu, kde porazil Brita Alastaira Graye.^[11] Premiérové čtvrtfinále si zahrál na halovém Sofia Open 2021. Jeho cestu soutěží ukončil Srb Filip Krajinović ze čtvrté světové desítky. V prvním semifinále na únorovém Maharashtra Open 2022 v Puné jej vyřadil Fin Emil Ruusuvuori.^[10][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole však skrečoval kvůli křečím v rozhodujícím pátém setu světové devítce Kei Nišikorimu.^[12] Až jako šťastný poražený postoupil z kvalifikace do dvouhry US Open 2019, v níž přehrál Nicoláse Jarryho i Pabla Cuevase v pětisetových bitvách. Následně však nenašel recept na Grigora Dimitrova z osmé desítky žebříčku.^[10][1]

International Tennis Integrity Agency 9. prosince 2022 oznámila, že porušil protidopingová pravidla. Ve vzorcích odebraných na třech turnajích (Sofia Open 2022, Rakuten Japan Open Tennis Championships 2022 a Seoul Open Challenger 2022) byla zjištěna přítomnost zakázaných látek, proto byl s okamžitou účinností dočasně suspendován z účasti na tenisových turnajích.^[13][14][15] Své rozhodnutí ITIA potvrdila 29. června 2023 a stanovila třináctiměsíční suspendaci, která vyprší 29. prosince 2023. Majchrzak verdikt akceptoval s výhradou, že zakázané látky užil nevědomky coby součást potravinového doplňku.^[16]

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	březen 2014	Cartagena, Španělsko	antuka	Roberto Carballés Baena	1–6, 7–6(7–4), 6–3
2.	červenec 2014	Michalovce, Slovensko	antuka	Filip Brtnický	6–2, 6–3
3.	duben 2015	Reus, Španělsko	antuka	Marc Giner	6–3, 6–2
4.	květen 2015	Bacău, Rumunsko	antuka	Dragoș Dima	6–1, 6–2
5.	květen 2016	Čerkassy, Ukrajina	antuka	Vladyslav Manafov	6–2, 6–4
6.	červen 2016	Sopoty, Polsko	antuka	Andriej Kapaś	7–5, 6–4
7.	leden 2017	Antalya, Turecko	tvrdý	Liam Broady	5–7, 6–3, 6–3
8.	říjen 2017	Rodez, Francie	tvrdý (h)	Antoine Hoang	7–6(7–3), 2–6, 6–1
1.	březen 2019	Saint Brieuc, Francie	tvrdý (h)	Maxime Janvier	6–3, 7–6(7–1)
2.	květen 2019	Ostrava, Czech Republic	antuka	Jannik Sinner	6–1, 6–0
3.	září 2020	Prostějov, Česko	antuka	Pablo Andújar	6–2, 7–6(7–5)
4.	říjen 2022	Pusan, Jižní Korea	tvrdý	Radu Albot	6–4, 3–6, 6–2

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	leden 2015	Káhira, Egypt	antuka	Maxime Janvier	Na Jung-woong Yun Jae-won	6–2, 6–2
2.	únor 2016	Paguera, Španělsko	antuka	Tomislav Brkić	Carlos Taberner Kento Jamada	6–3, 6–4
3.	červen 2016	Breda, Nizozemsko	antuka	Tomislav Brkić	Karim-Mohamed Maamoun Ilija Vučić	6–0, 6–2
4.	březen 2017	Antalya, Turecko	antuka	Pedro Sakamoto	Pedro Bernardi Christopher Díaz Figueroa	6–2, 6–2
5.	červen 2017	Jablonec nad Nisou, Česko	antuka	Jan Choinski	Petr Michnev Matěj Vocel	7–6(7–4), 6–3
1.	říjen 2020	Hamburk, Německo	tvrdý (h)	Marc-Andrea Hüsler	Lloyd Glasspool Alex Lawson	6–3, 1–6, [20–18]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamil Majchrzak na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamil Majchrzak na Wikimedia Commons
• Kamil Majchrzak – oficiální stránky (polsky)
• Kamil Majchrzak na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Kamil Majchrzak na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Kamil Majchrzak na stránkách Davis Cupu (anglicky)