Kašpar Melichar ze Žerotína
| Kašpar Melichar ze Žerotína | |
|---|---|
| Narození | 1559 |
| Úmrtí | 1628 (ve věku 68–69 let) |
| Choť | Alžběta z Valdštejna Alžběta Kateřina ze Šlejnic Ludmila ze Žerotína |
| Děti | Alžběta Polyxena ze Žerotína[1] Anna Veronika ze Žerotína Ludmila ze Žerotína |
| Rodiče | Karel ze Žerotína |
| Rod | Žerotínové |
| Příbuzní | Jan Jetřich ze Žerotína (bratr) Bedřich Kašpar Švihovský z Rýzmberka[1] (vnuk) |
| Znak |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kašpar Melichar ze Žerotína, pán na Kolíně a Nových Dvorech (německy Kaspar Melchior von Zierotin, 1556 – 20. dubna 1632[2]) byl český šlechtic z významného moravského rodu Žerotínů v 16. století.
Život
Narodil se jako syn Karla ze Žerotína na Kolíně a Nových Dvorech (1509–1560) a jeho manželky Veroniky Trčkové z Lípy. Měl bratry Jana Jetřicha a Jana Lukáše.
Když vypukl spor s Uhry, vedl jako císařský komisař poselstvo arcivévody Matyáše z Čech a s nasazením vlastního života jej pomohl urovnat.
Ačkoliv byl protestantského vyznání, v době českého stavovského povstání zůstal věrný císaři. Po porážce povstání a zahájení rekatolizace zůstal věrný i svému vyznání, v němž setrval až do své smrti.
Majetek
V roce 1558 získal Kašparův otec Karel, který již předtím držel jako zástavu panství Kolín, od potomků Hynka Martinického z Chřenovic statek Nové Dvory.[3] Ty poté Kašpar Melichar převzal a nechal zde postavit renesanční zámek. K Novým Dvorům tehdy patřilo devět vesnic, samotná ves Nové Dvory ale ještě neexistovala, v okolí zámku byl jen hospodářský dvůr a ovčín. Správní celek panství Nové Dvory se poprvé uvádí v roce 1593.
Po Kašparu Melicharovi ze Žerotína vlastnila Nové Dvory jeho dcera Eliška Polyxena se svým manželem Petrem Vokem Švihovským z Rýzmberka († 1642). Za nich byl v roce 1639 zámek vypálen švédskými vojáky generála Banéra a zůstaly z něj jen obvodové zdi. Jejich syn Bedřich Kašpar Švihovský z Rýzmberka (1626-1654) zdědil panství jako nezletilý v roce 1642, později provedl jen nejnutnější opravy zničeného zámku.
V roce 1609 byl vyplacen jeho nárok na Kovanice ve středních Čechách, jako vypořádání sporu po jeho příbuzné Barboře Křinecké z Ronova na Rožďalovicích.[4]
Manželství a potomstvo
Kašpar Melichar byl dvakrát ženat:
- Od roku 1582 s Kateřinou ze Šlejnic († 1597).
- Od roku 1598 s Alžbětou (Eliškou) z Valdštejna na Lomnici († 20.4.1632), dcerou Václava Štěpanického z Valdštejna a Elišky z Martinic.
Z prvního manželství měl tyto děti:
- Jan Vavřinec (Lorenc)
- Karel ml.
- Anna, v roce 1611 se provdala za Jana Diviše ze Žerotína na Brandýse nad Orlicí
- Veronika († po 1623), manželka Diviše Lacemboka Slavaty z Chlumu a Košumberka na Košumberku
Ze druhého manželství měl tyto děti:
- Jan Jetřich
- Jan Diviš († 1607)
- Alžběta (Eliška) Polyxena († 1636), provdaná za Petra Voka Švihovského z Rýzmberka (kolem roku 1600-1642), syn Bedřich
- Magdalena Kateřina, provdaná za Jindřicha Volfa Berku z Dubé
Reference
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Hrubý, František: Moravské korespondence a akta z let 1620–1636. Díl 2. Listy Karla st. ze Žerotína 1628–1636, Brno 1937 s. 373–375.
- ↑ VRKOTOVÁ, Jana: Žerotínové na Kolínsku ve světle jejich korespondence s českou komorou dostupné online
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Poděbradsku, s. 24–25.
Literatura
- Dobner (Gelas). Monumenta histor. Bohemiae (Pragae 1764 u. f., 4°.) Tomus II, p. 307–319 in „Diarium Anonymi“.
- d’Elvert (Christian Ritter). Notizenblatt der historisch-statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft für Beförderung des Ackerbaues u s. w. (Brünn, 4°.) Jahrg. 1858. S. 60: „Straßnitzer Urkunden Nr. 6, 7, 8“.
Externí odkazy
- BLKÖ:Zierotin, Kaspar Melchior von – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. (německy)
