Křimice (zámek)
| Křimice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | empírový |
| Architekti | František Maxmilián Kaňka, František Ignác Prée |
| Výstavba | okolo roku 1250 (tvrz) |
| Přestavba | 1732 (barokní zámek), 1811–1812 (empírový) |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Drslavici, Točníkové, Strojetičtí ze Strojetic, páni z Vrtby, Lobkovicové |
| Současný majitel | Jaroslav Lobkowicz |
| Poloha | |
| Adresa | Zámecké náměstí 1/1, Křimice, Plzeň,  Česko |
| Ulice | Zámecká |
| Souřadnice | 49°45′30,75″ s. š., 13°18′23,18″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38126/4-1349 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Křimice stojí v obci Křimice, části města Plzeň. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Zámku předcházela tvrz, vystavěná Drslavici někdy okolo poloviny 13. století. V letech 1245–1289 na ní měl sídlit Půta, syn Protivy ze Žinkov.
Další informace pochází až z druhé poloviny 14. století, kdy ji nejprve vlastnil plzeňský měšťan Petrold Nussl a po něm další plzeňský měšťan Václav Točník. Točníkové postupně bohatli, dočkali se povýšení na vladyky a také nedaleko tvrzi založili pivovar. V držení rodu zůstal do roku 1621, kdy zemřel poslední člen rodu Purkhart Točník.
Následně tvrz krátce vlastnil jeho nevlastní syn Jan Jindřich Strojetický ze Strojetic, jenž si vzal Voršilu z Vrtby a po jeho smrti v roce 1648 panství zdědil Jaroslav František z Vrtby. V roce 1659 je jako majitel uváděn Jan František z Vrtby. V době vlastnictví syna Janova bratra, Františka Václava z Vrtby, prošla tvrz v roce 1732 přestavbou na barokní zámek. Na pilíře čestného dvora přibylo mj. 8 soch řeckých bohů od Lazara Widemanna. Jezdecká socha sv. Jiří z roku 1746 byla přestěhována na nádvoří až v roce 1903 z prostoru protější strany návsi.
Páni z Vrtby zámek vlastnili do roku 1830, přičemž v letech 1811–1812 za Františka Josefa z Vrtby prošel přestavbou v duchu empíru s klasicistní fasádou. Architektem barokní stavby byl patrně František Maxmilián Kaňka, architektem empírové přestavby František Ignác Prée. V roce 1830 panství zdědil kníže Jan Karel z Lobkovic a v držení Lobkoviců zůstal do roku 1948, kdy jim byl vyvlastněn a znárodněn.
Po znárodnění zámek nejprve vlastnil podnik Škoda Plzeň, který jej upravil pro internát. Během těchto úprav byly zcela znehodnoceny původní interiéry. Mobiliář byl odvezen na svozové místo na zámku Kozel, kam se mj. dostal i briliantový diadém, patřící původně Eleonoře Beaufort-Spontin. Ten se roku 2017 skrze dlouhodobou zápůjčku vrátil na zámek v Bečově nad Teplou, do jehož inventáře patří.[2] Od roku 1965 byl zámek v majetku Domovů mládeže v Plzni a od roku 1974 Západočeského muzea v Plzni, které jej využívalo jako depozitář. Ani jeden z majitelů se o něj však příliš nestaral a tak zámek i zámecký park pustl.
Po Listopadu 1989 byl v roce 1994 v restituci navrácen Lobkowiczům.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-14]. Identifikátor záznamu 150089 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Bečov odhaluje překvapení sezony – briliantový diadém Eleonory Beaufort-Spontin. SZ Bečov nad Teplou [online]. 2017-05-02 [cit. 2025-08-22]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Křimice na Wikimedia Commons
- Křimice na webu hrady.cz
- Zámek Křimice na webu krimice.info
- Lobkowiczové, Modrá krev, Česká televize
