Julius Plücker

Julius Plücker
Julius Plücker
Narození	16. července 1801; Elberfeld
Úmrtí	22. května 1868 (ve věku 66 let); Bonn
Místo pohřbení	Starý hřbitov v Bonnu (50°44′9″ s. š., 7°5′27″ v. d.)
Alma mater	Königliches Gymnasium, Alleestraße 32 (1816–1819); Heidelberská univerzita (1819–1820); Univerzita v Bonnu (1820–1823); Marburská univerzita (1823); Pařížská univerzita (1823–1825)
Povolání	fyzik, matematik, akademik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Univerzita v Bonnu (1825–1833); Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (1833); Univerzita Martina Luthera v Halle (1833–1836); Univerzita v Bonnu (1836–1868)
Ocenění	zahraniční člen Královské společnosti (1855); Copleyho medaile (1866)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Plücker (16. července 1801, Elberfeld – 22. května 1868, Bonn) byl německý matematik a fyzik. Položil základy moderní analytické geometrie, když vedle Descartesových bodových souřadnic zavedl souřadnice liniové (přímkové). Ve fyzice se zabýval zejména diamagnetismem, elektrickými výboji v ředěném vzduchu a spektrální analýzou plynů. Roku 1854 vynalezl lampu pro výboje elektřiny v plynu, pojmenovanou Geisslerova trubice podle jejího pozdějšího výrobce Heinricha Geisslera. Roku 1859 objevil zvláštní paprsky vyletující z katody výbojové trubice. Až mnohem později se tyto paprsky staly základem pro objev rentgenu. Byl profesorem na univerzitě v Bonnu.^[1]

Odkazy