Julius Plücker
| Julius Plücker | |
|---|---|
![]() | |
| Narození | 16. července 1801 Elberfeld |
| Úmrtí | 22. května 1868 (ve věku 66 let) Bonn |
| Místo pohřbení | Starý hřbitov v Bonnu (50°44′9″ s. š., 7°5′27″ v. d.) |
| Alma mater | Königliches Gymnasium, Alleestraße 32 (1816–1819) Heidelberská univerzita (1819–1820) Univerzita v Bonnu (1820–1823) Marburská univerzita (1823) Pařížská univerzita (1823–1825) |
| Povolání | fyzik, matematik, akademik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Bonnu (1825–1833) Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (1833) Univerzita Martina Luthera v Halle (1833–1836) Univerzita v Bonnu (1836–1868) |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1855) Copleyho medaile (1866) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julius Plücker (16. července 1801, Elberfeld – 22. května 1868, Bonn) byl německý matematik a fyzik. Položil základy moderní analytické geometrie, když vedle Descartesových bodových souřadnic zavedl souřadnice liniové (přímkové). Ve fyzice se zabýval zejména diamagnetismem, elektrickými výboji v ředěném vzduchu a spektrální analýzou plynů. Roku 1854 vynalezl lampu pro výboje elektřiny v plynu, pojmenovanou Geisslerova trubice podle jejího pozdějšího výrobce Heinricha Geisslera. Roku 1859 objevil zvláštní paprsky vyletující z katody výbojové trubice. Až mnohem později se tyto paprsky staly základem pro objev rentgenu. Byl profesorem na univerzitě v Bonnu.[1]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Plücker na Wikimedia Commons - Heslo v Britannice
