Josep Borrell

Josep Borrell Fontelles
Josep Borrell (2020)
4. vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Ve funkci: 1. prosince 2019 – 30. listopadu 2024
Předsedkyně	Ursula von der Leyenová
Předchůdkyně	Federica Mogheriniová
Nástupkyně	Kaja Kallasová
Místopředseda Evropské komise
Ve funkci: 1. prosince 2019 – 30. listopadu 2024
Předsedkyně	Ursula von der Leyenová
Předchůdkyně	Federica Mogheriniová
Nástupkyně	Kaja Kallasová
26. předseda Evropského parlamentu
Ve funkci: 20. července 2004 – 16. ledna 2007
Předchůdce	Pat Cox
Nástupce	Hans-Gert Pöttering
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci: 13. června 2004 – 7. června 2009
Ministr veřejných komunikací a životního prostředí Španělska
Ve funkci: 12. března 1991 – 6. května 1996
Předseda vlády	Felipe González
Předchůdce	Javier Sáenz de Cosculluela
Nástupce	Rafael Arias-Salgado
Ministr zahraničí Španělska
Ve funkci: 7. června 2018 – 30. listopadu 2019
Předseda vlády	Pedro Sánchez
Předchůdce	Alfonso Dastis
Nástupkyně	Margarita Roblesová (úřadující)
Stranická příslušnost
Členství	PSOE
Rodné jméno	Josep Borrell i Fontelles
Narození	24. dubna 1947 (78 let) La Pobla de Segur, Španělsko Španělsko
Zaměstnání	letecký inženýr
Náboženství	římský katolík
Ocenění	velkokříž Řádu Karla III. (1996) velkodůstojník Řádu Ouissam Alaouite (1996) velkokříž Řádu Isabely Katolické (2000) Velký řád královny Jeleny (2006) velkokříž Řádu za občanské zásluhy (2007) … více na Wikidatech
Commons	Josep Borrell
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josep Borrell Fontelles (* 24. dubna 1947 La Pobla de Segur, provincie Lleida) je španělský socialistický politik. V letech 2004–2007 byl předsedou Evropského parlamentu. Mezi roky 2019–2024 působil jako vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda první komise von der Leyenové.^[1] V rámci španělské politiky zastával ministerské úřady ve vládách Felipa Gonzáleze a Pedra Sáncheze.

Narodil se v katalánské vesnici La Pobla de Segur. V roce 1969 promoval na technické univerzitě v Madridu, v té době také začal studovat ekonomii. V roce 1975 se stal členem PSOE, od roku 1982 byl ministrem španělské vlády. Mezi roky 1991–1996 zastával úřad španělského ministra veřejných komunikací a životního prostředí v Gonzálezově kabinetu.

Ve volbách roku 2004 vedl kandidátku španělských socialistů do EP. V letech 2004 až 2007 byl předsedou Evropského parlamentu, od ledna 2007 pak předsedou výboru EP pro rozvoj. Do čela europarlamentu byl zvolen na základě dohody dvou nejsilnějších politických skupin – EPP-ED a PES. V období 2018–2019 působil jako ministr zahraničí ve vládě Pedra Sáncheze. Od prosince 2019 zastával v první komisi von der Leyenové pozice místopředsedy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, než jej v prosinci 2024 vystřídala bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová v rámci druhé komise von der Leyenové.^[2]

Jako šéf unijní diplomacie se zastal Kypru, členského státu EU, v jeho sporu s Tureckem, které od 70. let 20. století okupuje severní část Kypru.^[3]

V roce 2006 vzbudil vlnu kritiky, když jako předseda EP prohlásil, že severní členové Evropské unie nemají válečnou zkušenost (přitom Finsko bylo za druhé světové války v zimní válce napadeno Sovětským svazem a poté se zúčastnilo německého útoku na Sovětský svaz, zatímco Dánsko bylo okupováno Německem). Později upřesnil, že svým výrokem myslel pouze Švédsko.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josep Borrell na Wikimedia Commons
• Josep Borrell v Evropské komisi (anglicky)