Josef Pernica
| Ing. Josef Pernica | |
|---|---|
| Poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
| Ve funkci: 7. června 1990 – 4. června 1992 | |
| 6. primátor města Brna | |
| Ve funkci: 28. února 1989 – 19. března 1990 | |
| Předchůdce | Alois Skoupý |
| Nástupce | Jiří Trmač |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ (1960–1991) KSČM (od 1991) |
| Narození | 30. dubna 1941 (84 let) Šošůvka  Protektorát Čechy a Morava |
| Alma mater | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Profese | politik |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Pernica (* 30. dubna 1941 Šošůvka[1]) je bývalý český a československý komunistický politik, na konci normalizace primátor Brna, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za KSČ, pak za KSČM.
Biografie
V roce 1958 se vyučil na frekvenčního mechanika v podniku Tesla Brno. Od roku 1960 byl členem KSČ. V roce 1965 dokončil studium slaboproudé průmyslovky a v roce 1976 absolvoval Vysokou školu ekonomickou. V období let 1984–1989 zastával post generálního ředitele koncernu Tesla, měřící a laboratorní přístroje.[2]
Od února 1989 do března 1990 byl posledním komunistickým brněnským primátorem. Ve funkci řešil vyjednávání s nastupující mocí aktivistů Občanského fóra. Už před 17. listopadem spouštěl v Brně opatrné reformy. V září podepsal dohodu o partnerství se západoněmeckým Stuttgartem (šlo o první případ spolupráce mezi českými městy a protějšky ze Západu). Zúčastnil se rovněž jednání s opozičními aktivitami ve Vysokoškolském klubu. Po sametové revoluci se mimo jiné okolo otázky jeho setrvání ve funkci odehrávaly spory v Občanském fóru mezi Petrem Cibulkou a Jaroslavem Šabatou.[2] V březnu 1990 z postu primátora odstoupil.[3]
Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Jihomoravský kraj) za KSČ (KSČS), která v té době byla volným svazkem obou republikových komunistických stran. Po jejím postupném rozvolňování se rozpadla na samostatnou stranu na Slovensku a v českých zemích. V roce 1991 proto Pernica přešel do poslaneckého klubu KSČM. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[4]
Po odchodu z parlamentu založil s přáteli v Brně tiskárnu Polygra a také firmu Apos v Blansku. V roce 2006 odešel z řídících orgánů firem a jako penzista působí jako konzultant.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Josef Pernica [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ a b c Poslední komunistický primátor Brna řešil i to, zda na studenty poslat armádu či policii [online]. idnes.cz [cit. 2012-08-10]. Dostupné online.
- ↑ SOUKUPOVÁ, Jana. Policejní zásah byl vyloučený, říká poslední komunistický primátor Brna [online]. Idnes.cz, 2010-06-27 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Josef Pernica v parlamentu Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Josef Pernica v Encyklopedii dějin Brna
