Josef Klaus (politik)
| Josef Klaus | |
|---|---|
 | |
| Kancléř Rakouska | |
| Ve funkci: 1964 – 1970 | |
| Předchůdce | Alfons Gorbach |
| Nástupce | Bruno Kreisky |
| Ministr financí Rakouska | |
| Ve funkci: 1961 – 1963 | |
| Kancléř | Alfons Gorbach |
| Předchůdce | Eduard Heilingsetzer |
| Nástupce | Franz Korinek |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Rakouská lidová strana |
| Narození | 15. srpna 1910 Kötschach-Mauthen |
| Úmrtí | 25. července 2001 (ve věku 90 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Grinzinger Friedhof |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | velká čestná dekorace ve zlatě s hvězdou Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1954) velká čestná dekorace ve stříbře na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1960) záslužný velkokříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1960) velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1964) |
| Commons | Josef Klaus |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Klaus (15. srpna 1910 Kötschach-Mauthen – 26. července 2001 Vídeň) byl rakouský konzervativní politik a v letech 1964–1970 rakouský kancléř.
Životopis
Mládí
Narodil se jako syn pekaře, matka pocházela z hornické rodiny. Malý Josef byl vychováván ke zbožnosti, před anšlusem byl členem několika katolických společností. Po anšlusu byl naverbován do armády, kde se mimo jiné osobně setkal s generálem Guderianem.
Po válce si v Halleinu zařídil advokátní kancelář a vstoupil do ÖVP.
Politická kariéra
Klaus byl v letech 1949–1961 hejtmanem Salcburska a vůdcem ÖVP. Když kancléř Julius Raab odstoupil, Klausův vliv stále rostl. Za vlády kancléře Alfonse Gorbacha se stal ministrem financí, a roku 1964 se stal Gorbachovým nástupcem.
Klaus utvořil koalici s SPÖ, která trvala do roku 1966, kdy Klausova ÖVP vyhrála volby s velkým náskokem. Učinil první kroky ke vstupu do Evropského hospodářského společenství, které v dlouhodobé perspektivě nakonec vedly ke vstupu Rakouska do Evropské unie v roce 1995.
Klaus také zahájil řadu reforem, ale roku 1970 prohrál volby s Bruno Kreiským. Klaus mohl získat ústavní většinu, kdyby se spojil s FPÖ, tuto možnost ale nevyužil.
V září 1971 vyšla jeho monografie „Macht und Ohnmacht in Österreich“ a až do roku 1995 často vedl semináře o politických a společenských tématech.
Patřil k jednomu ze tří signatářů pamfletu proti zvolení židovského děkana lékařské fakulty prof. Ernsta Picka ve Vídni v roce 1932. Zdroj: Lékaři a nacismus str. 43.[1]
Reference
- ↑ International Review of Mission. 2001-07, roč. 90, čís. 358. Dostupné online [cit. 2024-08-02]. ISSN 0020-8582. doi:10.1111/irom.2001.90.issue-358.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Klaus na Wikimedia Commons - (německy) Biografie na aeiou.at
- (německy) Politické posty Josefa Klause
