Josef Arnold

Josef Arnold
Narození	24. prosince 1824 Ingolstadt Bavorské království
Úmrtí	12. srpna 1887 (ve věku 62 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Povolání	architekt
Ocenění	Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Arnold (24. prosince 1824 Ingolstadt – 12. srpna 1887^[1] Brno) byl německý stavitel a kameník působící ve Vídni a v Brně.

Vystudoval polytechniku a Akademii výtvarných umění v Mnichově, kde následně působil u královské stavební inspekce. Později pracoval v Řezně a Vídni, mj. ve firmě architekta Heinricha Ferstela. Roku 1851 se usadil v Brně a vybudoval zde stavební firmu. Spolupracoval s kamenickým mistrem Johannem Wesselym.^[2] Po jeho smrti se oženil jeho vdovou Katharinou. Stal se majitelem domu na Tereziině kolišti, vlastnil cihelny, kamenolomy, kamenické dílny a vzorkovnu stavebnin. Kromě vlastních návrhů realizovala jeho firma i stavby jiných architektů (např. Německá technika v Brně, Německé gymnázium v Brně, Městské divadlo, Český učitelský ústav aj.).

Byl spoluautorem jednoho z návrhů koncepce brněnské okružní třídy, vznikající od 60. let 19. století na místech zbouraných městských hradeb.

Byl členem městské rady a řady brněnských sdružení a institucí, např. Inženýrské sekce Moravského průmyslového spolku. Roku 1884 byl vyznamenán řádem Františka Josefa a rytířským křížem řádu sv. Řehoře.

Zemřel roku 1887 a byl pohřben v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.^[3]

• portál paláce Chlumeckých, 1854–1855, Česká 156/6, Brno
• Biskupský chlapecký seminář, 1857–1859, Veveří 462/15, Brno
• Technické učiliště, 1858–1860, Komenského náměstí 220/2, Brno
• Kaiserova vila, 1860, Černopolní 231/39, Brno
• Berglův palác (Muzejka), 1860–1863, Lidická 691/1, Brno
• Německé gymnázium v Brně, 1860–1862, Komenského náměstí 609/6, Brno
• Zemský ústav choromyslných, 1861–1863, Húskova 1123/2, Brno
• Arnoldova vila, 1862, Drobného 299/26, Brno
• Palác Bochnerů ze Stražiska, Brno, 1864–1867, Přízova 452/3, Brno
• Nájemní dům Josefa Flora, 1865, Jezuitská 585/4, Brno
• Nájemní dům Carla Adolfa Ripky von Rechthofen (pro podnikatele a politika Adolfa Ripku), 1867–1868, Benešova 602/8, Brno
• Schoellerův palác, 1868, Cejl 157/50, Brno
• Hlavní nádraží Severní dráhy Ferdinandovy a Státní dráhy, 1869–1870, Nádražní 418/1, Brno
• Kostel sv. Jakuba Staršího, 1870–1878, Rašínova ul./Jakubské nám., Brno
• Kounicův palác, 1871–1872, Žerotínovo náměstí 617/6, Brno
• Městský sirotčinec, 1871–1872 (spolu s Mořicem Kellnerem von Brünnheim), Brno
• Vikariátní dům, 1874–1875, Petrov 268/9, Brno
• Zemský dům I, 1875–1878, Joštova 8/625, Brno
• Český učitelský ústav, 1878, Poříčí 273/5, Brno
• Městské divadlo Na hradbách, 1881–1882, Malinovského náměstí 571/1, Brno
• Mariánský ústav, 1883, Lidická ul., Brno

• 
  Biskupský chlapecký seminář v Brně, Veveří 15
• 
  Německá vysoká škola technická, nyní lékařská fakulta Masarykovy univerzity
• 
  Kaiserova vila
• 
  Německé gymnázium, nyní hudební fakulta JAMU
• 
  Zemský ústav choromyslných, nyní Psychiatrická nemocnice
• 
  Arnoldova vila
• 
  Palác Bochnerů ze Stražiska v Brně, Přízova 3
• 
  Nájemní dům Josefa Flora v Brně, Jezuitská 4
• 
  Nájemní dům Adolfa Ripky
• 
  Brno hlavní nádraží
• 
  Kounicův palác v Brně, Moravské náměstí 9
• 
  Budova městského sirotčince v Brně, Gorkého 14
• 
  Zemská sněmovna, nyní Ústavní soud
• 
  Palác Gustava Adolfa von Schoellera v Brně, Cejl 50
• 
  Český učitelský ústav, nyní Fakulta architektury VUT
• 
  Divadlo Na hradbách, nyní Mahenovo divadlo
• 
  Mariánský ústav

• Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815-1915. Průvodce. Brno 2006, s. 220.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Arnold
• Josef Arnold v informačním systému abART
• Josef Arnold v Encyklopedii dějin Brna