John-Patrick Smith

John-Patrick Smith
John-Patrick Smith na French Open 2019
Přezdívka	JP, J-Man[1]
Stát	Austrálie Austrálie
Datum narození	24. ledna 1989 (36 let)[2]
Místo narození	Townsville, Austrálie[2]
Bydliště	Townsville, Austrálie[2]
Výška	188 cm[2]
Hmotnost	84 kg[2]
Profesionál od	2012[2]
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 871 057 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	5–22
Tituly	0 ATP, 2 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění	108. místo (28. září 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2013, 2020)
French Open	2. kolo kvalifikace (2015)
Wimbledon	1. kolo (2015, 2018)
US Open	1. kolo (2015, 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů	107–134
Tituly	1 ATP, 31 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění	52. místo (11. září 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2021)
French Open	1. kolo (2013, 2018, 2019, 2021, 2023, 2024)
Wimbledon	3. kolo (2024)
US Open	čtvrtfinále (2017)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	finále (2019, 2025)
Wimbledon	1. kolo (2017, 2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250125a25. ledna 2025 Některá data mohou pocházet z datové položky.

John-Patrick Tracey Smith (* 24. ledna 1989 Townsville, Queensland) je australský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a třicet sedm ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2015 na 108. místě a ve čtyřhře pak v září 2017 na 52. místě. Trénuje ho Kent Martino. Dříve tuto roli plnil Cameron Whiting. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v dubnu 2007 na 6. příčce.^[2]

Na grandslamou si zahrál po boku krajanky Astry Sharmaové finále smíšené čtyřhry Australian Open 2019, z něhož odešli poraženi od česko-americké dvojice Barbora Krejčíková a Rajeev Ram.^[4] Na Australian Open 2020 poté vypadli v semifinále. Souboj o titul nezvládl ani s Kimberly Birrellovou v mixu Australian Open 2025.^[5] V mužské čtyřhře se probojoval s Nicholas Monroem do čtvrtfinále US Open 2017 a po boku Matthewa Ebdens do téže fáze Australian Open 2021.

V letech 2007–2011 vystudoval ekonomii na University of Tennessee, za níž hrál mezi roky 2008–2011 univerzitní tenis. V celostátním žebříčku Intercollegiate Tennis Association vystoupal na 1. místo ve dvouhře i čtyřhře. Jako druhý hráč historie, po pozdější deblové světové jedničce Ricku Leachovi, byl ve dvouhře i čtyřhře zařazen do tzv. All-American („týmu hvězd“) ve všech čtyřech ročnících, do nichž zasáhl.^[1]

V soutěžích událostí okruhu ITF debutoval v květnu 2007, když na turnaji v Edinburghu s dotací 15 tisíc dolarů zasáhl do dvouhry. V úvodním kole podlehl Britovi Matthewovi Smithovi, jenž figuroval v osmé stovce klasifikace.^[3] Během července 2011 získal první singlový titul ITF v Tulse poté, co ve finále deklasoval Američana Chrise Wettengela. Premiérovou trofej na challengerech si odvezl z červencového Nielsen Pro Tennis Championships 2012 v illinoiské Winnetce. Do závěrečného duelu postoupil přes Ukrajince Sergeje Bubku. V boji o titul pak zdolal litevského hráče Ričardase Berankise z druhé světové stovky až v tiebreaku rozhodující sady.^[6][3]

V rámci série Masters debutoval na březnovém BNP Paribas Open 2014 v Indian Wells, kde v prvním kole podlehl Nizozemci Robinu Haasemu. První zápas dvouhry na okruhu ATP Tour vyhrál během červencového Hall of Fame Tennis Championships 2015 v Newportu, když vyřadil světovou pětadvacítku Bernarda Tomika.^[7] Následně prošel až do semifinále, v němž nestačil na Američana Rajeeva Rama z druhé stovky žebříčku.^[6]

Do premiérového finále na túře ATP postoupil s krajanem Mattem Reidem ve čtyřhře Hall of Fame Tennis Championships 2017, v němž podlehli pákistánsko-americkým turnajovým jedničkám Ajsámu Kúrešímu a Rajeevu Ramovi.^[8] První trofej získal v deblové soutěži B&T Atlanta Open 2018, do níž nastoupil s Američanem Nicholasem Monroem. Ve finále přehráli druhé nasazené Ryana Harrisona s Ramem.^[9]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Australian Open 2012 po obdržení divoké karty od organizátorů. V úvodním kole však s krajanem Gregem Jonesem nenašli recept na pozdější vítěze Leandra Paese s Radkem Štěpánkem. Singlovou soutěž na majorech si poprvé zahrál na Australian Open 2013.^[6]

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2019	Australian Open	tvrdý	Astra Sharmaová	Barbora Krejčíková Rajeev Ram	6–7(3–7), 1–6
Finalista	2025	Australian Open	tvrdý	Kimberly Birrellová	Olivia Gadecká John Peers	6–3, 4–6, [6–10]

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	červenec 2017	Newport, Spojené státy	ATP 250	tráva	Matt Reid	Ajsám Kúreší Rajeev Ram	4–6, 6–4, [7–10]
Finalista	2.	únor 2018	Delray Beach, Spojené státy	ATP 250	tvrdý	Nicholas Monroe	Jack Sock Jackson Withrow	6–4, 4–6, [8–10]
Vítěz	1.	červenec 2018	Atlanta, Spojené státy	ATP 250	tvrdý	Nicholas Monroe	Ryan Harrison Rajeev Ram	3–6, 7–6(7–5), [10–8]
Finalista	3.	únor 2021	Singapur	ATP 250	tvrdý (h)	Matthew Ebden	Sander Gillé Joran Vliegen	2–6, 3–6
Finalista	4.	leden 2022	Puné, Indie	ATP 250	tvrdý	Luke Saville	Ramkumar Ramanathan Rohan Bopanna	7–6(12–10), 3–6, [6–10]

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	červenec 2011	Tulsa, Spojené státy	tvrdý	Chris Wettengel	6–1, 6–0
2.	květen 2012	Vero Beach, Spojené státy	antuka	Pedro Zerbini	6–2, 6–0
3.	červenec 2012	Winnetka, Spojené státy	tvrdý	Ričardas Berankis	3–6, 6–3, 7–6(7–3)
4.	srpen 2013	Winnipeg, Kanada	tvrdý	Ante Pavić	3–6, 6–4, 6–3
5.	březen 2015	Drummondville, Kanada	tvrdý (h)	Frank Dancevic	6–7(11–13), 7–6(7–3), 7–5

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	červenec 2011	Innisbrook, Spojené státy	antuka	Benjamin Rogers	Jeff Dadamo Austin Krajicek	7–6(7–3), 6–3
2.	červenec 2011	Tulsa, Spojené státy	tvrdý	Benjamin Rogers	Nick Papac Rudolf Siwy	6–2, 6–3
3.	říjen 2011	Laguna Niguel, Spojené státy	tvrdý	Benjamin Rogers	Jaoki Išii Juiči Itó	6–3, 7–6(7–3)
4.	únor 2012	Burnie, Austrálie	tvrdý	John Peers	Divij Šaran Višnu Vardhan	6–2, 6–4
5.	únor 2012	Caloundra, Austrálie	tvrdý	John Peers	John Paul Fruttero Raven Klaasen	7–6(7–5), 6–4
6.	březen 2012	Gatineau, Kanada	tvrdý (h)	Devin Britton	Andrei Dăescu Florin Mergea	5–7, 6–3, [10–5]
7.	duben 2012	León, Mexiko	tvrdý	John Peers	César Ramírez Bruno Rodríguez	6–3, 6–3
8.	květen 2012	Vero Beach, Spojené státy	antuka	Benjamin Rogers	Edward Corrie Vahid Mirzadeh	5–7, 6–1, [11–9]
9.	říjen 2012	Belém, Brazílie	tvrdý	John Peers	Nicholas Monroe Simon Stadler	6–3, 6–2
10.	listopad 2012	Charlottesville, Spojené státy	tvrdý (h)	John Peers	Jarmere Jenkins Jack Sock	7–5, 6–1
11.	únor 2013	Burnie, Austrálie	tvrdý	Ruan Roelofse	Brydan Klein Dane Propoggia	6–2, 6–2
12.	únor 2013	Mildura, Austrálie	tráva	Samuel Groth	Colin Ebelthite Ruan Roelofse	6–3, 6–4
13.	březen 2013	Rimouski, Kanada	tvrdý (h)	Samuel Groth	Philipp Marx Florin Mergea	7–6(7–5), 7–6(9–7)
14.	květen 2013	Kchun-ming, Čína	tvrdý	Samuel Groth	Go Soeda Jasutaka Učijama	6–4, 6–1
15.	20130901azáří 2013	Napa, Spojené státy	tvrdý	Bobby Reynolds	Steve Johnson Tim Smyczek	6–4, 7–6(7–2)
16.	říjen 2013	Sacramento, Spojené státy	tvrdý	Matt Reid	Jarmere Jenkins Donald Young	7–6(7–1), 4–6, [14–12]
17.	listopad 2013	Knoxville, Spojené státy	tvrdý (h)	Sauelm Groth	Carsten Ball Peter Polansky	6–7(6–8), 6–2, [10–7]
18.	únor 2014	Burnie, Austrálie	tvrdý	Matt Reid	Tošihide Macui Danai Udomčoke	6–4, 6–2
19.	srpen 2014	Vancouver, Kanada	tvrdý	Austin Krajicek	Marcus Daniell Artem Sitak	6–3, 4–6, [10–8]
20.	říjen 2014	Sacramento, Spojené státy	tvrdý	Adam Hubble	Peter Polansky Adil Shamasdin	6–3, 6–2
21.	květen 2016	Soul, Jižní Korea	tvrdý	Matt Reid	Kung Mao-sin I Čchu-chuan	6–3, 7–5
22.	červenec 2016	Winnetka, Spojené státy	tvrdý	Stefan Kozlov	Sekou Bangoura David O'Hare	6–3, 6–3
23.	červenec 2016	Binghamton, Spojené státy	tvrdý	Matt Reid	Liam Broady Guilherme Clezar	6–4, 6–2
24.	říjen 2016	Tiburon, Spojené státy	tvrdý	Matt Reid	Quentin Halys Dennis Novikov	6–1, 6–2
25.	říjen 2016	Traralgon, Austrálie	tvrdý	Matt Reid	Matthew Barton Matthew Ebden	6–4, 6–4
26.	listopad 2016	Tojota, Japonsko	koberec (h)	Matt Reid	Džívan Nedunčežijan Christopher Rungkat	6–3, 6–4
27.	únor 2017	San Francisco, Spojené státy	tvrdý (h)	Matt Reid	Kung Mao-sin Čang Ce	6–7(4–7), 7–5, [10–7]
28.	duben 2018	Le Gosier, Guadeloupe	tvrdý	Neal Skupski	Ruben Bemelmans Jonathan Eysseric	7–6(7–3), 6–4
29.	květen 2018	Kimčchon, Jižní Korea	tvrdý	Ruan Roelofse	Sančaj Ratiwatana Sončat Ratiwatana	6–2, 6–3
30.	listopad 2018	Champaign, Spojené státy	tvrdý (h)	Matt Reid	Hans Hach Luis David Martínez	6–4, 4–6, [10–8]
31.	květen 2019	Puerto Vallarta, Mexiko	tvrdý	Matt Reid	Gonzalo Escobar Luis David Martínez	7–6(12–10), 6–3
32.	listopad 2019	Eckental, Německo	tvrdý (h)	Ken Skupski	Sander Arends Roman Jebavý	7–6(7–2), 6–4
33.	únor 2020	Cuernavaca, Mexiko	tvrdý (h)	Luke Saville	Carlos Gómez-Herrera Šintaró Močizuki	6–3, 6–7(4–7), [10–5]
34.	listopad 2022	Macujama, Japonsko	tvrdý	Andrew Harris	Tošihide Matsui Kaito Uesugi	6–3, 4–6, [10–8]
35.	listopad 2023	Charlottesville, Spojené státy	tvrdý	Sem Verbeek	Denis Kudla Thai-Son Kwiatkowski	3–6, 6–3, [10–5]
36.	listopad 2023	Champaign, Spojené státy	tvrdý	Sem Verbeek	Lucas Horve Oliver Okonkwo	6–2, 7–6(7–4)
37.	srpen 2024	Cary, Spojené státy	tvrdý	John Peers	Petros Tsitsipas Federico Agustín Gómez	bez boje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John-Patrick Smith na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John-Patrick Smith na Wikimedia Commons
• John-Patrick Smith na stránkách ATP Tour (anglicky)
• John-Patrick Smith na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• John-Patrick Smith na Facebooku
• John-Patrick Smith na X