Johanka z Arku (film, 1999)
| Johanka z Arku | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Původní název | Jeanne d'Arc |
| Země původu |  Francie |
| Jazyk | angličtina |
| Délka | 158 minut |
| Žánry | filmové drama historické drama historický film válečný film velkofilm životopisný film film o středověku |
| Scénář | Luc Besson Andrew Birkin |
| Režie | Luc Besson |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Milla Jovovich John Malkovich Faye Dunawayová Dustin Hoffman Tchéky Karyo |
| Produkce | Patrice Ledoux Luc Besson |
| Hudba | Éric Serra |
| Kamera | Thierry Arbogast |
| Kostýmy | Catherine Leterrierová |
| Střih | Sylvie Landra |
| Zvuk | Vincent Tulli François Groult Bruno Tarrière |
| Architekt | Hugues Tissandier |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 27. října 1999 (Francie, Belgie a Švýcarsko) 12. listopadu 1999 (USA) 13. ledna 2000 (Německo) |
| Produkční společnosti | Gaumont Film Company Columbia Pictures |
| Rozpočet | 85 mil. $[1] |
| Tržby | 67 mil. $ (celosvětově)[1] 14,3 mil. $ (USA)[1] |
| Ocenění | César pro nejlepší zvuk (2000) César za nejlepší kostýmy (2000) |
| Johanka z Arku na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johanka z Arku (francouzsky Jeanne d'Arc) je francouzsko-český historický film z roku 1999, který režíroval Luc Besson dle vlastního scénáře. Snímek měl světovou premiéru dne 18. října 1999.[2]
Děj
Mladá Johanka z Arku žije v malé vesničce Domrémy v Lotrinském vévodství, až oddíl anglických vojáků vyrabuje a vypálí vesnici a zmasakruje vesničany; její sestra ji stihne ukrýt ve skříni. Johanka je svědkyní znásilnění a zabití své sestry opilým anglickým vojákem; zraňující zážitek v ní vyvolá averzi k Angličanům. Snaží se porozumět této traumatické zkušenosti a rozlišovat mezi ní, svou plodnou představivostí, svědomím, vnitřními dialogy, touhou po pomstě, láskou k Bohu i lidem, poselstvím Bible a svými vizemi. Všechno ji přesvědčuje, že ji Bůh pověřil vyhnáním Angličanů z Francie a korunováním dauphina Karla VII. za francouzského krále v remešské katedrále.
Její nakažlivé odhodlání stačí k tomu, aby povzbudilo morálku francouzské armády i vazalů francouzského krále a vyhnalo Angličany z Francie. Dynastie Valois využila proslulosti Johanky, aby legitimizovala korunovaci dauphina Karla VII., sjednotila Francii a zbavila ji anglických utiskovatelů; poté tuto hrdinku opustila. Je přenechána Burgunďanům, kteří ji odsoudí jako kacířku a poté odprodají Angličanům.
Pak probíhá soud; Johanka je sama a pochybuje o určitých epizodách svého života. Byly to jen náhody, které si spletla se znameními od Boha? Angličané ji odsoudí a popraví upálením 30. května 1431 na náměstí Vieux-Marché v Rouenu.
Obsazení
| Milla Jovovich | Johanka z Arku |
| Dustin Hoffman | svědomí Johanky |
| Faye Dunawayová | Jolanda Aragonská |
| John Malkovich | Karel VII. Francouzský |
| Tchéky Karyo | Jean de Dunois |
| Vincent Cassel | Gilles de Rais |
| Pascal Greggory | Jan II. z Alençonu |
| Desmond Harrington | Jean d'Aulon |
| Richard Ridings | Etienne de Vignolles |
| Tara Römer | Jean de Gamaches |
| Tonio Descanvelle | Jean Poton de Xaintrailles |
| Vincent Regan | Buck |
| Toby Jones | anglický soudce |
| Gérard Krawczyk | kněz na korunovaci |
| Timothy West | Petr Cauchon |
| Jane Valentine | Johanka jako dítě |
| Joanne Greenwood | Catherine |
| Gina McKee | vévodkyně de Bedford |
| Bruce Byron | otec Johanky |
| Framboise Gommendy | matka Johanky |
| Christian Erickson | Georges de La Trémoille |
| Michael Jenn | Filip III. Dobrý |
| David Bailie | anglický soudce |
| David Barber | anglický soudce |
| Timothy Bateson | anglický soudce |
| Dominic Borrelli | anglický soudce |
| Philip Philmar | anglický soudce |
| Philippe du Janerand | Dijon |
| Olivier Rabourdin | Arthur III. Bretaňský |
| Andrew Birkin | John Talbot |
| Paul Brooke | kněz v Domrémy |
| David Gant | vévoda de Bedford |
| Tony D'Amario | starosta v Compiègne |
| Jacques Herlin | kněz v Orléans |
| Joseph Malerba | strážný v Beaurevoir |
| Vincent Tulli | lékař v Orléans |
| Jean-Pierre Gos | Laxart |
| Mélanie Page | dívka v lázni |
| Julie-Anne Roth | dívka v lázni |
Natáčení
Natáčení probíhalo ve francouzských departementech Dordogne a Orne (Sées) a v Česku (Bruntál, Cheb a tamní hrad, Razová, Žebrák, Točník, hrad Pernštejn, Kutná Hora a zejména chrám sv. Barbory, Křivoklát a hrad).
Château de Beynac v Dordogne sloužil částečně jako kulisa pro film. Scéna korunovace francouzského krále v remešské katedrále Notre-Dame se natáčela v katedrále Notre-Dame v Sées; v Orne tým také natáčel v La Trinité-des-Laitiers, v Gacé a v Cisai-Saint-Aubin.
Zajímavosti
Během natáčení se rozpadlo manželství Luca Bessona a Milly Jovovich; dle očitých svědků byly jejich hádky na denním pořádku a Jovovichová byla často pod vlivem marihuany (údajně proto, aby podala v roli Johanky přesvědčivější výkon). Atmosféra vygradovala do té míry, že uprostřed díla Besson odletěl na Maledivy, aby si odpočinul od své ženy.[3]
Ocenění
- César: nejlepší kostýmy (Catherine Leterrier) a nejlepší zvuk (Vincent Tulli, François Groult a Bruno Tarrière); nominace v kategoriích nejlepší film, nejlepší kamera (Thierry Arbogast), nejlepší režie (Luc Besson), nejlepší střih (Sylvie Landra), nejlepší hudba (Éric Serra) a nejlepší výprava (Hugues Tissandier)
- Lumières: nejlepší film a nejlepší režie pro Luca Bessona
- Motion Picture Sound Editors: cena Golden Reel za nejlepší zvukový střih zahraničního filmu
- Golden Trailer Awards: nejoriginálnější trailer
- Společnost filmových kritiků v Las Vegas: nejlepší výpravy pro Huguese Tissandiera a nejlepší kostýmy pro Catherine Leterrier
- Zlatá malina: nejhorší herečka (Milla Jovovich)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeanne d'Arc (film, 1999) na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b c The Messenger: The Story of Joan of Arc. Box Office Mojo. IMDb.com. Dostupné online. [cit. 2024-03-05] (anglicky)
- ↑ Jeanne d'Arc (1999): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOBESOVÁ, Jana. Praha – nový Hollywood?. Bazaar reportáž. Harper's Bazaar mini. Praha: Stratosféra, roč. 1, č. 4 (duben 2001), s. 137. Šermíři na roztrhání. ISSN 2533-4905. (česky)