Jodid zinečnatý

Jodid zinečnatý
	Krystalová struktura
Obecné
Systematický název	Jodid zinečnatý
Anglický název	Zinc iodide
Německý název	Zinkiodid
Sumární vzorec	ZnI2
Vzhled	bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS	10139-47-6
PubChem	66278
Vlastnosti
Molární hmotnost	319,20 g/mol
Teplota tání	446 °C
Teplota varu	624 °C
Hustota	4,740 g/cm3 (20 °C); 4,734 6 g/cm3 (25 °C)
Rozpustnost ve vodě	430,6 g/100 g (0 °C); 432 g/100 g (18 °C); 437,7 g/100 g (30 °C); 446 g/100 g (40 °C); 468 g/100 g (60 °C); 488 g/100 g (80 °C); 510 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	methanol; ethanol
Rozpustnost v nepolárních; rozpouštědlech	pyridin ; 12,9 g/100 ml (18 °C)
Měrná magnetická susceptibilita	−3,451 0 10−6cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura	šesterečná
Hrana krystalové mřížky	a= 428 pm; c= 215 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−208,2 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	52,3 J/g
Entalpie varu ΔHv	367 J/g
Standardní molární entropie S°	161,4 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−209,3 kJ/mol
Bezpečnost
	; Zdraví škodlivý (Xn)
R-věty	R36/38
S-věty	žádné nejsou
Teplota vznícení	625 °C
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid zinečnatý je zinečnatá sůl kyseliny jodovodíkové, se vzorcem ZnI₂. Tato látka je dobře rozpustná ve vodě.

Výroba

Po reakci jódu se zinkem jsou vidět fialové skvrny od par jódu

Zpravidla se vyrábí reakcí jódu s kovovým zinkem. Reakce je velmi efektní. Při nasypání práškového zinku na kousek pevného jódu za krátkou dobu začne rychlá reakce, která je vysoce exotermní. Reaktanty se proto ohřívají a dochází tím k výraznějšímu urychlení reakce. Po krátké době se teplota zvýší natolik, že jód začne sublimovat za vzniku fialových par. Fialové skvrny vzniklé desublimací jódu lze vyčistit ethanolem.

Zn + I₂ → ZnI₂

Struktura

Má poměrně neobvyklou krystalickou strukturu. Podobně jako u chloridu má zinek tetraedrickou konfiguraci, ale čtyři tetraedry sdílejí hrany za vzniku adamantoidní struktury {Zn₄I₁₀}, podobně jako u P₄O₁₀.^[1] Délka vazby Zn-I je 238 pm.

Odkazy

Reference

↑ FOURCROY, P. H.; CARRÉ, D.; RIVET, J. Structure cristalline de l'iodure de zinc ZnI 2. Acta Crystallographica Section B Structural Crystallography and Crystal Chemistry. 1978-11-01, roč. 34, čís. 11, s. 3160–3162. Dostupné online [cit. 2025-08-02]. ISSN 0567-7408. doi:10.1107/S0567740878010390.

Literatura

VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid zinečnatý na Wikimedia Commons
Reakce zinku s jódem

[1] FOURCROY, P. H.; CARRÉ, D.; RIVET, J. Structure cristalline de l'iodure de zinc ZnI 2. Acta Crystallographica Section B Structural Crystallography and Crystal Chemistry. 1978-11-01, roč. 34, čís. 11, s. 3160–3162. Dostupné online [cit. 2025-08-02]. ISSN 0567-7408. doi:10.1107/S0567740878010390.

[1]