Jiráskova cesta
| Jiráskova cesta | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Typ | dálková turistická stezka |
| Délka | 170 km |
| Provozovatel | KČT |
| Datum otevření | 31. července 1921 |
| Značení |  červená značka |
| Lokalizace | |
| Poloha | Orlické hory Česko |
| Souřadnice | 50°21′53″ s. š., 16°20′32″ v. d. |
| Start/cíl | Broumov Litomyšl |
| Start | Broumov |
| Cíl | Litomyšl |
| Nejvyšší bod | Velká Deštná 1115 m n. m. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiráskova cesta či Cesta Aloise Jiráska je dálková (170 km) turistická značená trasa Klubu českých turistů vedoucí přes hřebeny Orlických hor z Litomyšle do Broumova. Cesta navazuje na historicky nejstarší značenou hřebenovku v Orlických horách, proto tvoří atraktivní spojnicí Pardubického a Královéhradeckého kraje. Trasa, která je pojmenována po slavném spisovateli a průkopníkovi turistiky Aloisu Jiráskovi, prochází regiony Podorlicka, Kladského pomezí a Broumovska.[1][2]
Historie
Vznik Jiráskovy cesty souvisí s nejstarší značenou turistickou stezkou vedoucí po hřebeni Orlických hor, která vznikla již na konci 19. století. S rozvojem turistiky v tomto regionu a jeho stoupající oblibou se Klub českých turistů rozhodl v roce 1921 pojmenovat část tehdy značeného úseku z Nového Města nad Metují do Jablonného nad Orlicí jako Jiráskova horská cesta. Vyznačen byl Čeňkem Chyským, Josefem Sallačem a Karlem Březinou.
Slavnostní otevření, kterého se osobně zúčastnil Alois Jirásek, proběhlo 31. července 1921 v 11 hodin před horskou boudou Panorama na Dříši v Deštném. Slavnosti, která měla jasný národnostní akcent (Orlické hory byly tehdy osídleny německy mluvícím obyvatelstvem), byli přítomni četní zástupci obcí, úřadů a turistických spolků, sokolové, hasiči, skauti a zejména obyvatelstvo českých obcí Podorlicka. Akce byla pojata jako dárek Klubu československých turistů k 70. narozeninám Aloise Jiráska. Při slavnostním otevření účinkovali hudebním vystoupením pěvecký odbor Sokola Hradec Králové a hudební spolek Dalibor z Rychnova nad Kněžnou.[3] Proslov přednesli Alois Jirásek, předseda Klubu československých turistů Jiří Stanislav Guth-Jarkovský a Jindřich Štemberka, který v roce 1915 zakoupil někdejší hospodu na Dříši, přestavěnou na turistickou boudu Panorama.
Po druhé světové válce byla červeně značená trasa postupně prodloužena na sever k Broumovu a na jih do Litomyšle a přejmenována na nynější Jiráskovu cestu.
Délka
Úsek z Nového Města do Olešnice v Orlických horách a přes hlavní masiv Orlických hor k Rokytnici v Orl. horách měří asi 61 km. Následující úsek z Rokytnice přes Zemskou bránu, Mladkov a Suchý vrch do Jablonného cca 35 km. Celá dnešní trasa (Broumov – Nové Město – Rokytnice – Jablonné – Litomyšl) má kolem 170 km. Někdy se za začátek trasy považuje až Nový Hrádek (cca 11 km od Nového Města). Dle číslování KČT má úsek Broumov – Náchod číslo 0404, Náchod – Hanička číslo 0413 a úsek Hanička – Litomyšl 0444.[4]
Zajímavosti
Zajímavé přírodní a historické objekty na úseku Nové Město – Rokytnice:
- Nové Město nad Metují – náměstí s renesančními měšťanskými domy, zámek, zámecká zahrada s dřevěnými stavbami Dušana Jurkoviče, muzeum, hrad Výrov aj.
- okolí hory Šibeník – výhled
- Vrchmezí – výhled, dřív zde stála turistická chata
- Bukačka – chráněná oblast, naučná stezka
- Masarykova chata na Šerlichu
- Malá Deštná – výhled
- Velká Deštná – rozhledna, nejvyšší bod Orlických hor
- naučná stezka Jiráskova cesta
- československé opevnění
- Kunštátská kaple
- Pěticestí – odpočinkové místo, přístřeší
- Komáří vrch – přírodní rezervace
- bunkr R-S 87 „Průsek“
- Anenský vrch (odbočka asi 400 m) – výhled s lavičkami, bunkry
- dělostřelecká tvrz Hanička (odbočka asi 300 m)
- bunkr R-S 74 „Na Holém“
- bunkr R-S 72 „Nízká“
- Zemská brána
- radioaktivní Pramen knížete Rostislava
- Muzeum Vysoký kámen
- dělostřelecká tvrz Bouda
- naučná stezka Betonová hranice
- skalisko Bradlo
- rozhledna na Suchém vrchu
- Palice – nejvyšší vrchol Třebovských stěn
- rotunda svaté Kateřiny v České Třebové
- rozhledna na Kozlovském kopci
- město a zámek Litomyšl
Odkazy
Reference
- ↑ Mapy.com. Mapy.com [online]. [cit. 2025-08-10]. Dostupné online.
- ↑ DAVID, Petr; LUDVÍK, Petr a SOUKUP, Vladimír. Kladské pomezí: Náchodsko a Broumovsko. Praha: Soukup & David, 2017. 208 s. (Česko všemi smysly). ISBN 978-80-86899-73-2.
- ↑ RÝGR, Petr. Hory Orlické: na Jiráskově horské cestě: (ještě po devadesáti letech). 1. vyd. Pardubice: Lithos, 2011. 112 s. ISBN 978-80-903517-3-8. S. 8.
- ↑ Plánovač tras KČT. www.trasy.kct.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-23.
Literatura
- DURMANOVÁ, Marie. Turistika na Rychnovsku mezi dvěma válkami. Časopis Národního muzea. Řada historická. 2014, roč. 183, č. 3–4, s. 39–44. ISSN 1214-0627. Dostupné také z: https://publikace.nm.cz/file/b3dbf95e0f31265034e44b0ffe666d4f/18639/ISSN_1214-0627_3-4_2014_pp_39-44.pdf
- CHYSKÝ, Čeněk. Hory Orlické: na Jiráskově horské cestě. V Praze: Nakladatelství Pavla Körbra, 1922. 76 s. 37. svazek Körbrova průvodce po Čechách.
- RÝGR, Petr. Hory Orlické: na Jiráskově horské cestě: (ještě po devadesáti letech). Foto Aleš Formánek. Pardubice: Lithos pro Knihovničku Rodinného výčepu v Přibyslavi, 2011. 95 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-903517-3-8.
- SOKOL, Karel a HÉGR, Jan. 80 let Jiráskovy horské cesty. In: Orlické hory a Podorlicko. 2001, sv. 11, s. 78–88.
