Jindřich Otta z Losu

Jindřich Otta z Losu
Erb Ottů z Losu (reprodukce V. Krále z Dobré Vody, 1891)
Karlštejnský purkrabí za rytířský stav
Ve funkci: 1619 – 1620
Panovník	Fridrich Falcký
Předchůdce	Adam Hrzán z Harasova
Nástupce	Přibík Jeníšek z Újezda
Podkomoří králové v Čechách
Ve funkci: 1619 – 1620
Panovník	Fridrich Falcký
Předchůdce	Kryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině
Nástupce	Kryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině
Člen direktoria Českého království za rytířský stav
Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619
Předchůdce	direktorium ustaveno den po pražské defenestraci
Nástupce	činnost direktoria ukončena
Narození	1541
Úmrtí	21. června 1621 (ve věku 79–80 let) Staroměstské náměstí, Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Příčina úmrtí	poprava stětím
Choť	Eliška (Kinská) z Vchynic
Rodiče	Jiří mladší Otta z Losu a Kateřina ze Schönfeldu
Děti	Kateřina, provd. Pětipeská z Chýš a Egerberka, Jiří († 1590)
Příbuzní	zeť: Odolen Pětipeský z Chýš a Egerberka
Sídlo	Komárov
Náboženství	Jednota bratrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Otta z Losu (1541 – 21. června 1621, Praha) byl rytíř z rodu Ottů z Losu, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (1618–1620). Dříve působil jako císařský rada, ale i za vlády zimního krále Fridricha Falckého v letech 1619–1620 působil ve funkci podkomoří králové,^[1] v těchto letech byl i karlštejnským purkrabím za rytířský stav.

V roce 1602 koupil statek Komárov, který měl přejít po jeho smrti na manželku Elišku z Vchynic a po její smrti na dceru Kateřinu Pětipeskou z Losu, majetek byl ale v roce 1621 zkonfiskován.

Po porážce stavovského povstání byl Otta z Losu v únoru 1621 na základě císařského příkazu Ferdinanda II. zatčen a uvězněn v Bílé věži Pražského hradu, přestože šlo o nemocného, asi osmdesátiletého starce. Dle císařských směrnic tu nebylo třeba prokazovat vinu a obhajoba nebyla nikomu povolena. Před vyšetřovací komisí Otta z Losu trval na tom, že stavovský odpor nebyl vzpourou proti králi, ale obranou privilegií Českého království.^[2] Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě – spolu s dalšími „českými pány“. Původní verdikt zněl rozčtvrcení zaživa, ale dostalo se mu částečného omilostnění, takže byl „pouze“ sťat. Na popraviště vešel jako čtvrtý z rytířského stavu a jako sedmý v celkovém pořadí. Byl českobratrské víry, ale kněz tohoto náboženství mu povolen nebyl.^[3] Poprava byla vykonána na Staroměstském náměstí dne 21. 6. 1621. Hlavu Otty z Losu přibil popravčí na Staroměstskou mosteckou věž, kde zůstala až do listopadu 1631, kdy byly lebky při vpádu saské armády sejmuty a uloženy k poslednímu spočinutí se všemi poctami v Týnském chrámu. Po odchodu Sasů se lebky záhadně ztratily a o dalších osudech ostatků popravených se pouze spekuluje (rok 2021).

• z Losu ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Rozrod Ottů z Losu