Jiří Fridrich Hohenlohe

Jiří Bedřich z Hohenlohe
Narození5. září 1569
Neuenstein
Úmrtí7. července 1645 (ve věku 75 let)
Langenburg
Alma materŽenevská univerzita
Povoláníspisovatel a důstojník
ChoťEva z Valdštejna (do 1631)
Marie Magdalena z Oettingenu (1633–1636)
DětiEleonora Magdalena z Hohenlohe-Weikersheimu[1]
RodičeWolfgang z Hohenlohe-Weikersheimu a Magdaléna Nasavsko-Dillenburská
RodHohenlohové
PříbuzníDorotea Valpurga z Hohenlohe-Neuensteinu, Karel VII. z Hohenlohe, Filip Arnošt z Hohenlohe-Neuensteinu, Juliána Hohenlohe-Neuensteinská, Magdalena z Hohenlohe-Neuensteinu a Marie Alžběta z Hohenlohe-Weikersheimu (sourozenci)
Žofie Marie z Hohenlohe-Langenburgu[1], Filip Albrecht z Hohenlohe-Langenburgu[1], Marie Magdalena z Hohenlohe-Langenburgu[1] a Arnošt Eberhard Bedřich z Hohenlohe-Langenburgu[1] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Fridrich z Hohenlohe, též hrabě z Hollachu (německy Georg Friedrich von Hohenlohe-Neuenstein-Weikersheim, 5. září 1569, Neuenstein – 7. července 1645, Langenburg) byl německý a později český šlechtic, vojenský důstojník a amatérský skladatel básní. Od mužstva byl také nazýván hanlivě „hrabě Lenoch“.[2]

Život

Říšská klatba vydaná nad Fridrichem Falckým, ale i nad Jiřím Fridrichem a dalšími

Hrabě Jiří Fridrich byl syn Wolfganga z Hohenlohe-Neuensteinu a Magdaleny Nasavsko-Dillenburské. Ve svých sedmnácti letech v roce 1586 jel studovat na ženevskou univerzitu, kde studoval do roku 1588. Je možné, že byl poslední žák Françoise Hotmana. Ze studijních důvodů cestoval Jiří Fridrich do Francie a později do Itálie, kde navštěvoval univerzitu v Sieně a Padově.

Po studiích, které ukončil v roce 1591, začal sloužit v armádě francouzského krále Jindřicha IV. v bojích proti Katolické lize. Později se přesunul do Uher boji proti Turkům byl povýšen na obristu (plukovníka). V roce 1605 již jako císařský generál vachmistr (generál strážmistr, odpovídalo hodnosti generálmajora) potlačil vzpouru v Uhersku.

18. června 1607 se oženil s Evou z Valdštejna, čímž se stal českým stavem. V roce 1618 se zapojil do českého stavovského povstání a následně do bojů třicetileté války proti Habsburskému arcidomu, tedy proti řádně zvolenému českému králi Ferdinandu II. Jako zkušený vojevůdce byl jmenován generálporučíkem (General-Lieutenant) vedle hraběte Jindřicha Matyáše Thurna. Jeho zkušenosti v tureckých válkách se ukázaly pro českou věc nedostačující a jeho ambice se ukázaly jako větší než jeho reálné dovednosti. V bitvě na Bílé hoře vedl jízdu.

22. ledna 1621 byl přijat do barokního spisovatelského kroužku societas fructifera Ludvíkem Anhaltským. Ještě téhož roku vydal římský císař Ferdinand II. říšskou klatbu nad Fridrichem Falckým a jeho společníky, což se týkalo mimo jiné i Jiřího Fridricha, tomu se však nakonec podařilo sjednat s císařem mír. Císař mu nakonec potvrdil jeho panství ve Weikersheimu, které získal po smrti otce v roce 1610.

V roce 1631 byl hrabě dosazen jako švédský regent Švábského okruhu, což rozzuřilo císaře natolik, že ho opět vyloučil mimo zákon a navíc Řád německých rytířů okamžitě podle císařského patentu převzal kontrolu nad weikersheimským panstvím. Toto panství bylo nakonec jako jediné navráceno Hohenlohům v rámci vestfálského míru.

Jiří Fridrich kvůli svému postavení mimo zákon nebyl zahrnut do usnesení pražského míru. Nicméně během osobních konzultací v roce 1637 s císařem došlo k tomu, že mu Ferdinand jeho přestupky odpustil. Jiří Fridrich se nakonec usadil v Langenburgu, kde se věnoval spisovatelské činnosti a naopak se vyhýbal politické aktivitě a v roce 1645 zde také zemřel.

Manželství

Jiří Fridrich z Hohenlohe byl dvakrát ženat. Jeho první manželka Eva zemřela 24. května 1631 a Jiří Fridrich se posléze 17. srpna 1633 oženil podruhé. Jeho manželkou se stala Marie Magdaléna z Oettingenu, která však zemřela po necelých třech letech manželství 29. května 1636. Z jejich manželství se narodila dcera Eleonora Magdalena (1635–1657), která se provdala za Jindřicha Bedřicha z Hohenlohe-Langenburgu.

Dílo

  • Geistliche Psalmen und Kirchengesänge (1648)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Friedrich von Hohenlohe-Neuenstein-Weikersheim na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ http://www.micr.cz/casopisy/policista/2007/12/prkumpani.pdf[nedostupný zdroj] str. 5

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.