Jetel zvrácený

Jetel zvrácený
Kvetoucí porost jetele zvráceného (Trifolium resupinatum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Podčeleď	motýlokvěté (Faboideae)
Rod	jetel (Trifolium)
Binomické jméno
Trifolium resupinatum L., 1753
Synonyma
jetel perský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jetel zvrácený (Trifolium resupinatum) je jednoletá nebo dvouletá (ozimá) bylina používána převážně jako krmivo pro hospodářská zvířata, méně častěji na zelené hnojení a řídce i coby okrasná rostlina. Její rozvětvená, nejčastěji poléhavá lodyha bývá dlouhá od 15 do 30 cm. Rostlina vysetá na podzim kvete v březnu až dubnu četnými růžově nafialovělými, sladce vonícími květy v květenstvích hlávkách.

Neobvyklé vědecké druhové jméno resupinatum pochází z latiny, kde tento výraz znamená 'obráceně' či 'vleže na zádech'. Květy se totiž brzy po rozkvětu otáčejí o 180° a následně jsou jejich korunní lístky, tyčinky i pestík, na rozdíl od ostatních jetelů vyskytujících se v Česku, převrácené, zvrácené.^[1][2][3]

Druh pravděpodobně pochází z Malé Asie, odkud se dostal do dalších teplých oblastí mírného pásma. Odtud se v minulosti rozšířil téměř po celé Evropě, Jihozápadní Asii, Arabském poloostrově, do oblasti Kavkazu, na sever Indického subkontinentu i na mnoha místa okolo Středozemního moře na severu Afriky. Později byl za pomoci lidí zavlečen do Střední Asie, Japonska, Severní i Jižní Ameriky, na Havajské ostrovy i do Austrálie.

V České republice byl tento neofyt poprvé zaznamenán v roce 1853, kdy zde byl pravděpodobně zavlečen s dováženým osivem. Později začal být na českých polích pěstován jako pícnina vhodná pro vlhké oblasti, nejintenzivněji v padesátých létech 20. století.^[3][4][5]

Je pěstován hlavně jako zelené krmivo pro domácí zvířata, vysetý na podzim produkuje krmivo již v pozdní zimě a časném jaru. Seje se také jako meziplodina, jejíž kořeny bývají osídlovány symbiotickými bakteriemi jímajícími ze vzduchu dusík, který rostlina částečně využívá pro svůj růst a o nespotřebovaný zůstatek obohacuje půdu.

Tento terofyt se přirozeně vyskytuje na rumištích, polích, po okrajích cest, na vlhkých travnatých plochách a mokrých těžkých půdách do nadmořské výšky přibližně 1000 m n. m. Roste na místech mírně kyselých až slabě alkalických, občas i lehce zasolených. Většina jetele zvráceného, který se pěstuje v Evropě, má diploidní počet chromozomů 2n = 16. V Americe se rostou i tetraploidní odrůdy, které mají čtyři sady chromozomů 4n = 32; tyto rostliny jsou statnější diploidních, mívají však méně semen.^{[1][2][3][6][7]}

Jednoletá ozimá rostlina s mělkým, kůlovým, svazčitě větveným kořenem s množstvím postranních kořínků. Vyrážející lodyha je přímá, bývá vystoupavá až poléhavá, jednoduchá nebo rozvětvená, obvykle je dlouhá 20 až 40 cm a maximálně do 100 cm, je dutá a bývá hrubá 2 až 7 mm. Celá rostlina je šťavnatá a pro zvířata proto chutná.

Přízemní listy vyrůstající v růžici mají dlouhé řapíky, dolní a střední lodyžní listy jsou střídavé a řapíkaté, kdežto horní listy bývají téměř přisedlé. Listy lodyžní jsou trojčetné, jejich lístky s kratičkými řapíčky jsou obvejčitě klínovité, nejčastěji jsou dlouhé 10 až 30 mm a široké 7 až 15 mm, po obvodě ostře pilovité, mívají až dvacet párů výrazných žilek a jejich bělavé blanité palisty bývají do jedné až tří čtvrtin srostlé s řapíčkem.

Oboupohlavné květy, velké od 4 do 9 mm, jsou téměř přisedlé a jejich listeny nepřesahují délku 1 mm. Srostlolupenný kalich je hruškovitý a jeho horní část je za plodu nafouklá s vyniklou síťnatou žilnatinou.Koruna bývá dlouhá 8 až 10 mm, je růžovofialová a otočená o 180°, kdy na vrcholu vykrojená eliptická pavéza i kratší křídla směřují směrem dolů. K tomuto otočení, k resupinaci, dochází již před rozkvětem, vzácněji až po opylení. Květy společně vytvářejí hlávku, která je polokulovitého tvaru a bývá v průměru velká 8 až 15 mm. Za plodu se hlávky stávají kulovité, velké až 25 mm a jsou na vztyčených stopkách delších než podpůrný list; může v nich současně kvést až patnáct květů.

Květy jsou opylovány hlavně včelou medonosnou a ve větším množství i pestřenkami. Krátká korunní trubka (2 až 3 mm) umožňuje včelám dobře odsát nektar, který květy vylučují sice v malém množství, ale s optimálním obsahem cukru. Většina včel sbírá také i pyl, který si podržuje klíčivost až pět dnů po otevření květu. Včela pracuje velice rychle, za minutu navštíví až čtyřiadvacet květů. Čas nejhojnějšího rozkvětu je uváděn, v závislosti na čase výsadby, v měsících červen až září.

Z opyleného květu se vytvoří drobný, nepukavý, kožovitý lusk vejcovitého tvaru, obsahující jedno či dvě elipsoidní až srdcovitá semena. Hnědě či žlutě zbarveno semeno je lesklé, dlouhé asi 1,5 mm a široké okolo 1,2 mm, hmotnost tisíce semen bývá 1,2 až 1,8 gramů.^{[2][3][6][7][8][9][10]}

V Česku bývá jetel zvrácený pěstován na orné půdě v teplejších oblastech s dostatkem srážek, nejčastěji společně ve směsce s jílkem mnohokvětým nebo ovsem setým. To pro případ méně vhodných klimatických podmínek, například pro dobu sucha, kdy je výnos píce částečně zajištěn druhou rostlinou. Množství narostlého krmiva je tedy hodně odvislé od intenzity deště v průběhu vegetace, ve srážkově bohatém roce poskytuje tento druh až čtyři seče. Tuto bylinu lze také spolehlivě využívat na zelené hnojení, kdy jako meziplodina spolehlivě poslouží při pěstování po sobě na dusík náročných plodin.

Píce ve směsce s touto bylinou obsahuje, ve srovnání s jinými jetelovinami, zvýšené množství vody, což sice zlepšuje chuťové vlastnosti, ale zvyšuje u zvířat nebezpečí nadýmání. Hlavní předností jetele zvráceného oproti jiným krmivům, například v porovnání s vojtěškou či jetelem lučním jsou měkkost, jemnost, lysost, aromatičnost a šťavnatost. Obsahuje pouze od 10 po 15 % vlákniny a ani v době kvetení nemá krmivo výrazně sníženou kvalitu. V jetelotravních porostech se může využívat po dobu tří až pěti let, v polních osevních postupech však bývá nejčastěji využíván pouze jeden užitkový rok a po poslední seči se doporučuje zaorat. V Česku je pro takovéto pěstování registrovaná odrůda 'Pasat'.

Pro tuto bylinu nejsou známé žádné závažné hrozby, její populace je v současné době poměrně stabilní. Vyskytuje se hlavně jako kulturní plodina a také samovolně v oblastech s nadmořskou výškou od 100 do 1000 m n. m. Jetel zvrácený je Mezinárodním svazem ochrany přírody řazen mezi tzv. málo dotčené taxony (LC).^{[1][3][6][11]}

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jetel zvrácený na Wikimedia Commons
• Taxon Trifolium resupinatum ve Wikidruzích