Jeskyně Na Špičáku
| Jeskyně Na Špičáku | |
|---|---|
![]() srdcovitá chodba v jeskyni | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát | |
| Místo | Supíkovice |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′59,88″ s. š., 17°14′58,92″ v. d. |
| Délka | cca 400 m |
| Nadmořská výška | 450 m |
| Datum objevu | od nepaměti |
| Geologie | devonské mramory |
| Počet vstupů | 1 |
| Přístup | západně od osady Javoříčko |
| Otevírací doba | 1. 1. – 30. 11. |
| Zpřístupněná délka | 230 m |
| Osvětlení | elektrické |
| Památkový status | národní přírodní památka |
![]() Jeskyně Na Špičáku | |
| Webové stránky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeskyně Na Špičáku nacházející se pod kopcem Velký Špičák mezi obcemi Supíkovice a Písečná na Jesenicku jsou nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě (první písemná zmínka pochází z roku 1430 — Antonius Walle). Jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné nápisy na stěnách (nejstarší z roku 1519).[1] V roce 2014 byly dokončeny restaurátorské práce, převážně v centrální části jeskyně, na nástěnných malbách pocházející z období pozdního středověku až počátku 20. století.[1]
V letech 1884 – 1885 byla jeskyně pro veřejnost zpřístupněná Moravskoslezským sudetským horským spolkem. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech. Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými (tajícími) vodami ustupujícího ledovce, které daly jeskyním chodbám konečnou podobu (srdcovitý profil). Provozovatelem je Správa jeskyní České republiky. Prohlídková trasa v jeskyni je 230 metrů dlouhá.
Jeskyně jsou součástí rozptýleného Jesenického krasu, kde se nachází i turisticky přístupná jeskyně Na Pomezí.
Lokalita požívá ochrany coby národní přírodní památka Na Špičáku.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Restaurátoři obnovili cenné kresby v podzemí jeskyně Na Špičáku [online]. Ekolist.cz [cit. 2014-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-08.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeskyně Na Špičáku na Wikimedia Commons

