Jen my dva
| Jen my dva | |
|---|---|
| Původní název | L'Amour et les Forêts |
| Země původu | |
| Jazyk | francouzština |
| Délka | 105 min |
| Žánry | psychologické drama film založený na románu filmové drama romantický film |
| Předloha | L'Amour et les Forêts |
| Scénář | Audrey Diwanová Valérie Donzelliová |
| Režie | Valérie Donzelliová |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Virginie Efiraová Melvil Poupaud Dominique Reymondová Romane Bohringer Marie Riviére |
| Produkce | Édouard Weil |
| Hudba | Gabriel Yared |
| Kamera | Laurent Tangy |
| Kostýmy | Nathalie Raoul |
| Střih | Pauline Gaillard |
| Zvuk | Emmanuel Croset |
| Architekt | Gaëlle Usandivaras |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 24. května 2023 (2023 Cannes Film Festival) 24. května 2023 (Francie) |
| Jen my dva na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jen my dva (v originále L'Amour et les Forêts) je francouzský hraný film z roku 2023, který režírovala Valérie Donzelli jako adaptaci románu L'Amour et les Forêts od Érica Reinhardta. Snímek měl světovou premiéru na filmovém festivalu v Cannes dne 24. května 2023.[1]
Děj
Blanche vypráví svůj příběh svému právníkovi. Je učitelkou francouzštiny, a její setkání s Grégoirem, který pracuje v bance, mělo zpočátku podobu dokonalého románku. Blanche velmi rychle otěhotní. Vezmou se. Pak jí Grégoire oznámí, že je převelen do Met. Opouštějí Normandii a odcházejí do Lotrinska. Blanche se izoluje od svých blízkých a své sestry dvojčete Rose. Po příjezdu do Met Blanche pochopí, že jí Grégoire lhal. Nebyla to jeho banka, která ho poslala do Met, byl on sám požádal o přesun.
Po narození dcery si Blanche našla práci na střední škole v Nancy, což se Grégoirovi nelíbilo, protože chtěl, aby zůstala doma. Grégoire se stává čím dál majetnickým. Velmi často volá své ženě, rozčiluje se, když nezvedne telefon, a požaduje, aby po práci ihned přišla domů. Vyhýbá se rodinným setkáním, jak jen to jde, a tím omezuje manželčin vztah s rodinou.
Brzy se jim narodí druhé dítě. Grégoire postupně rozšiřuje svou moc nad životem své ženy. Pronáší poznámky vyvolávající vinu a obviňuje ji, že je zodpovědná za rozpad jejich vztahu. Kontroluje jejich výdaje. Chová se jako vzorný otec a daří se mu získat si děti pro svou věc. Blanche se cítí pod tlakem a rozhodne se zaregistrovat na seznamce, aby znovu získala alespoň trochu svobody. Tam potkává Davida. Když si Grégoire uvědomí, že ho podvedla, zvýší nad svou ženou kontrolu a požaduje, aby mu dopodrobna vyprávěla o svém setkání s Davidem.
Vyčerpaná Blanche ve třídě omdlí. Zahnána do kouta se pokusí o sebevraždu. Po hospitalizaci odejde do azylového domu a uvědomí si, v jaké slepé uličce se nachází. Požádá svou sestru Rose, aby vzala děti do Normandie. Po návratu domů pro nějaké věci řekne Grégoireovi, že se chce rozvést. Grégoire ztratí nervy a pokusí se ji uškrtit. Blanche se podaří osvobodit, ale na krku má stopy po škrcení. Blanche a Grégoire se potkají znovu až u soudu.
Obsazení
| Virginie Efira | Blanche Renard / Rose Renard |
| Melvil Poupaud | Grégoire Lamoureux |
| Marie Rivière | matka Blanche a Rose |
| Dominique Reymond | advokát |
| Bertrand Belin | David |
| Romane Bohringer | Delphine |
| Laurence Côte | Catherine |
| Virginie Ledoyen | Candice |
| Philippe Uchan | Jérôme Vierson |
| Nathalie Richard | gynekoložka |
Ocenění
- César: nejlepší výprava (Valérie Donzelli a Audrey Diwanová), nominace v kategoriích nejlepší herec (Melvil Poupaud), nejlepší herečka (Virginie Efira) a nejlepší filmová hudba (Gabriel Yared)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku L'Amour et les Forêts (film) na francouzské Wikipedii.
- ↑ L'Amour et les Forêts (2023): Release Info [online]. IMDb [cit. 2025-06-09]. Dostupné online. (anglicky)