Jean Aicard
| Jean Aicard | |
|---|---|
![]() | |
| Rodné jméno | Jean François Victor Aicard |
| Narození | 4. února 1848 Toulon |
| Úmrtí | 13. května 1921 (ve věku 73 let) 7. pařížský obvod |
| Místo pohřbení | Cimetière central de Toulon |
| Povolání | spisovatel, básník, dramatik a romanopisec |
| Alma mater | Univerzita Paula Cézanna |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1882) Cena za poezii Francouzské akademie (1883) důstojník Řádu čestné legie (1901) |
| Děti | Jacques Aicard[1] |
| Rodiče | Jean Aicard |
| Podpis | ![]() |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean Aicard (14. února 1848 Toulon – 13. května 1921 Paříž) byl francouzský spisovatel, básník a dramatik.
Roku 1909 se stal členem Francouzské akademie. Jeho písemná pozůstalost je uložena v toulonském archivu.
Dílo
Poezie
- Les Rebellions et les apaisements, 1871
- Les Poèmes de Provence, 1874
- La Chanson des enfants, 1876
- Miette et Note, 1880
- Le Livre d'heures de l'amour, 1887
- Jésus, 1896
Romány
- Notre-Dame-d'Amour, 1896
- L'Âme d'un enfant, 1898
- Tatas, 1901
- Benjamine, 1906
- La Vénus de Milo, 1874
- Maurin des Maures, 1908
Divadelní hry
- Pygmalion, 1878
- Othello ou le More de Venise, 1881
- Le Père Lebonnard, 1889
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Aicard na francouzské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Aicard na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean Aicard
Autor Jean Aicard ve Wikizdrojích- (francouzsky) Jean Aicard na stránkách Francouzské akademie
| 10. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: François Coppée |
1909–1921 Jean Aicard |
Nástupce: Camille Jullian |

