Jean-François Paul de Gondi

Jeho Eminence Jean-François Paul de Gondi de Retz
arcibiskup pařížský
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	Paříž
Zvolení	12. června 1643
Předchůdce	Jean-François de Gondi
Nástupce	Pierre de Marca
Titulární kostel	Santa Maria sopra Minerva
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1643
Biskupské svěcení	31. leden 1644 světitel Jean-François de Gondi 1. spolusvětitel Nicolas de Netz 2. spolusvětitel Dominique Séguier
Kardinálská kreace	19. února 1652 kreoval Inocenc X.
Osobní údaje
Země	Francouzské království Francouzské království
Datum narození	20. září 1613
Místo narození	Montmirail
Datum úmrtí	24. srpna 1679 (ve věku 65 let)
Místo úmrtí	Paříž
Místo pohřbení	Bazilika Saint-Denis
Alma mater	Lyceum Ludvíka Velikého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-François Paul de Gondi de Retz (20. září 1613 v Montmirail – 24. srpna 1679 v Paříži) byl francouzský římskokatolický kněz a v letech 1654–1662 arcibiskup pařížský. V roce 1652 byl jmenován kardinálem. Je známý svými pamětmi, které vyšly až po jeho smrti v roce 1717.

Jean-François Paul de Gondi byl v mládí určen pro kněžskou dráhu, ačkoliv se sám chtěl stát raději vojákem. Jeho strýcem byl Jean-François de Gondi, první pařížský arcibiskup a v roce 1643 se stal v jeho diecézi koadjutorem. Papež Inocenc X. jej dne 19. února 1652 jmenoval kardinálem s titulem kardinál-kněz u kostela Santa Maria sopra Minerva.

Účastnil se Frondy od jejího počátku a stal se prostředníkem mezi královnou Annou Rakouskou a parlamentáři. Když se v říjnu 1652 král Ludvík XIV. vrátil do Paříže, jedním z prvních činů kardinála Mazarina bylo Gondiho uvěznění 16. prosince na zámku Vincennes.

Dne 21. března 1654 zemřel jeho strýc, pařížský arcibiskup a kardinál Gondi nastoupil na jeho místo, i když byl stále ve vězení i přes intervence přátel a dokonce i papeže. Poté byl držen v domácím vězení na zámku v Nantes, odkud se mu podařilo uprchnout do Španělska a poté do Říma. Mazarin vyhlásil v arcibiskupství sedisvakanci. Gondi jmenoval vikáře, který spravoval diecézi místo něj. V roce 1655 nastoupil na papežský stolec Alexandr VII. zvolený s podporou kardinála Gondiho. Mazarin jej vylíčil papeži jako utajeného jansenistu, což Alexandr VII. odmítl. Kardinál se uchýlil na svůj zámek v Commercy, který v roce 1640 zdědil po své matce.

Cestoval po Evropě a zajímal se o politiku. Když v roce 1661 kardinál Mazarin zemřel, doufal ve svůj návrat, ale podcenil nelibost Ludvíka XIV. V roce 1662 tedy rezignoval na svůj arcibiskupský úřad. Na oplátku obdržel opatství Saint-Denis s vysokým beneficiem. Do Paříže se mohl vrátit v roce 1668. Pokračoval v politice, ale pouze při jednáních mezi Paříží a Římem. Zabránil papeži Alexandru VII. exkomunikovat Pařížský parlament, který se připojil k Sorbonně v boji proti dogmatu papežské neomylnosti.

Zemřel 24. srpna 1679 v klášteře Saint-Denis, kde byl pohřben.

• Paul de Gondi, Paměti, Praha : Odeon, 1973.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-François Paul de Gondi na francouzské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-François Paul de Gondi na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean-François Paul de Gondi
• (anglicky) Základní biografické údaje
• (anglicky) heslo GONDI DE RETZ, Jean-François-Paul de (1613-1679) na stránkách Salvadora Mirandy "The Cardinals of the Holy Roman Church"