Jeřáb (Hanušovická vrchovina)
| Jeřáb | |
|---|---|
.jpg) Malá kamenná mohyla na vrcholu Jeřábu | |
| Vrchol | 1003 m n. m. |
| Prominence | 398 m ↓ Červený Potok |
| Izolace | 7,8 km → Sviní hora[1] |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #383 Ultratisícovky #95 Nejprominentnější hory CZ #23 Hory Hanušovické vrchoviny #1 |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Hanušovická vrchovina / Branenská vrchovina / Jeřábská hornatina / Hornoorlická hornatina |
| Souřadnice | 50°3′24″ s. š., 16°48′46″ v. d. |
  Jeřáb | |
| Hornina | krystalická břidlice (migmatit, ortorula)[2] |
| Povodí | Morava, Tichá Orlice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeřáb (německy Ebereschberg) je nejvyšší vrchol a zároveň jediná tisícovka Hanušovické vrchoviny s nadmořskou výškou 1003 m n. m. Vrchol je zalesněn především smrkem, místy jsou paseky, umožňující částečné výhledy. Asi 500 m severovýchodně od vrcholu je na hřebenové mýtině dřevěná vyhlídková plošina, poskytující výhled na celý masiv Králického Sněžníku.
Přes vrchol vede historická zemská hranice mezi Čechami a Moravou a moderní správní hranice mezi Pardubickým a Olomouckým krajem. Jihozápadní svah je součástí přírodního parku Jeřáb, jehož součástí je i Křížová hora nad obcí Červená Voda.
Popis přístupu
Jeřáb je přístupný z Králík po žluté turistické značce, na kterou u pramene Tiché Orlice navazuje modrá značka až na vrchol (celkem 6 km). Z opačné strany vede modrá značka od rozcestí Svatá Trojice (2,5 km).
Alternativní přístup je z Šanova. Vystoupat vesnicí (po modré), asi 200 m za zástavbou na rozcestí modrou opustit a odbočit doprava na polní cestu. Přibližně po 700 m tuto cestu křižuje značení zimní běžkařské trasy KČT. Po této (zprvu polní, později lesní) cestě pokračovat nahoru cca 2,5 km až k rozcestí Hedeč-Svatá Trojice. Zde začíná lesní cesta vedoucí strmým stoupáním až k vrcholu (jenž je od rozcestí vzdálen asi 1 km).
Jeřáb má jmenovce asi 8,5 km jihozápadně již na území Orlických hor. Neliší se ani starý německý název.
Reference
- ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš; HOLUB, Michal. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska : průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky. 2003. vyd. Praha: Jerome ISBN 80-903266-0-9. S. 143.