Jaroslav Klecan
| Jaroslav Klecan | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. března 1914 Zadní Zborovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. září 1943 (ve věku 29 let) Věznice Plötzensee .svg.png){kind=small} Německá říše |
| Příčina úmrtí | popraven oběšením |
| Národnost | česká |
| Povolání | odbojář |
| Znám jako | Mirek, Profesor odboje, Vojtěch Horák |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Partner(ka) | Lída Plachá |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Klecan (známý i jako Mirek nebo Profesor odboje, 2. března 1914 Zadní Zborovice – 8. září 1943 věznice Plötzensee[1]) byl komunistický odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Jeho osudy za války kontroverzně popsal Julius Fučík ve své knize Reportáž psaná na oprátce.[2]
Život
Mládí a španělská občanská válka
Jaroslav Klecan ze zemědělské rodiny. Záhy vstoupil do Komsomolu a poté do Komunistické strany Československa, kde působil jako stranický funkcionář.[3] Na doporučení Rudofa Vetišky odjel v roce 1937 do Španělska. Bojoval v řadách interbrigád jako příslušník československého Masarykova praporu.[4] Získal zde vyznamenání za statečnost při útoku na nepřítele. V období od ledna 1939 do května 1941 byl uvězněn ve francouzských sběrných táborech Gurs a Vernet. Francie posuzovala interbrigadisty jako nebezpečné radikály.[5][3]
Protinacistický odboj
Na jaře 1941 přešel do německého Espenheimu a ještě v témže roce překročil hranice do Protektorátu Čechy a Morava, kde se zapojil do komunistického odboje pod krycím jménem Mirek. Spolupracoval s Juliem Fučíkem, který mu obstaral falešné doklady na jméno Vojtěch Horák a kterému pomáhal s organizováním Národního revolučního výboru inteligence. Během svého odbojového působení se sblížil s budoucí herečkou Lídou Plachou, která posléze dělala oběma mužům spojku mj. s Janem Zikou.[6][7]
Dne 24. dubna 1942 byl zatčen gestapem společně s Juliem Fučíkem, Rivou a Pavlem Friedovými a dalšími během schůzky v bytě manželů Jelínkových na pražské Pankráci. Klecan i Fučík byli podrobeni brutálním výslechům. Dne 25. srpna 1943 byl Jaroslav Klecan lidovým soudem za přípravu k vlastizradě a napomáhání nepříteli odsouzen k trestu smrti a 8. září téhož roku oběšen v berlínské věznici Plötzensee. Ve stejné dny byl odsouzen a popraven také Julius Fučík, Lída Plachá se dožila konce války v koncentračním táboře Ravensbrück.[7]
Památník
Jméno Jaroslava Klecana s jeho fotografií je zmíněno na památníku v Zadních Zborovicích, který připomíná místní rodáky padlé v obou světových válkách.[7]
Historické bádání
Julius Fučík byl v komunistickém Československu hrdina. Ve svém díle spoluvězně Jaroslava Klecana popsal jako zrádce, jehož jméno se v padesátých letech 20. století objevovalo i v politických procesech. Až v šedesátých letech 20. století byl rehabilitován a in memoriam vyznamenán. Podle historika Davida Majtenyie nelze opomenout, že literární text Julia Fučíka byl psán subjektivním pohledem. Proto při „hledání pravdy“ je třeba hledat a porovnávat další historické prameny, například protokoly výslechů. Mezi další zdroj, kterým lze přiblížit osobnost Jaroslava Klecana patří mimo jiné jeho dopisy adresované jeho španělské přítelkyni, které psal z francouzských koncentračních táborů. Spisovatel Marek Toman například zjistil, že Jaroslav Klecan měl tetu ve Spojených státech amerických a mohl za ní odjet. I příbuzní v Čechách mu nabídli úkryt. Přesto se vrátil z Francie přes Německo do protektorátu a zapojil se do odboje. Na základě jejich výzkumu vyšla v roce 2021 biografie Zrádce, hrdina, spisovatel? Jaroslav Klecan z Reportáže, psané na oprátce.[8][9]
Jaroslav Klecan v kultuře
- Ve filmu Reportáž psaná na oprátce z roku 1961 ztvárnil roli Jaroslava Klecana (Mirka) herec Luděk Munzar.[10]
Galerie
- Jaroslav Klecan
-
Ve Španělsku jako interbrigadista -
Krátce po zatčení v roce 1942 v Praze na Pankráci
Odkazy
Reference
- ↑ KRUPKA, Jaroslav. Fučíka poslal na smrt obávaný krvavý Roland.. Deník.cz. 2023-09-08. Dostupné online [cit. 2025-08-08].
- ↑ ZOUBEK, Vilem. Jaroslav Klecan jako někdo jiný než zrádce z Reportáže. strakonak.cz [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Byl Jaroslav Klecan z Reportáže psané na oprátce hrdinou, nebo zrádcem?. Plus [online]. 2021-02-08 [cit. 2025-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Klecan. Fotografický archiv Bohumily Švihovcové [online]. 1914-01-01 [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jaroslav Klecan jako někdo jiný než zrádce z Fučíka. www.novinky.cz [online]. 2020-07-02 [cit. 2025-08-08]. Dostupné online.
- ↑ KRUPKA, Jaroslav. Vydal i Lídu... Herečku Plachou více než hraní proslavila Fučíkova Reportáž. Deník.cz. 2021-11-24. Dostupné online [cit. 2025-08-08].
- ↑ a b c MAJTENYI David. „Mirek“ z Reportáže, psané na oprátce – Jaroslav Klecan (1914–1943). IN: Časopis Národního muzea. Řada historická (Journal of the National Museum (Prague). Series Historia); 188; 1–2; rok: 2019; stránky: 3 až 58.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Zrádce, hrdina, spisovatel? Jaroslav Klecan z Reportáže, psané na oprátce - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Fučík ho ve svém díle popsal jako zrádce. Hrdina komunismu mu křivdil, říká badatel. Aktuálně.cz - [online]. 2021-12-27 [cit. 2025-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Luděk Munzar. www.kinobox.cz [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online.
Literatura
- TOMAN, Marek a MAJTENYI, David. Zrádce, hrdina, spisovatel?: Jaroslav Klecan z Reportáže, psané na oprátce. Praha: Novela bohemica, 2021. ISBN 9788088322238
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Klecan na Wikimedia Commons
- TOMAN, Marek. Jaroslav Klecan jako někdo jiný než zrádce z Fučíka [online]. web: Novinky cz, 2020-07-02 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online.
- MAJTENYI David. „Mirek“ z Reportáže, psané na oprátce – Jaroslav Klecan (1914–1943). IN: Časopis Národního muzea. Řada historická (Journal of the National Museum (Prague). Series Historia); 188; 1–2; rok: 2019; stránky: 3 až 58.
