Jaroslav Benda (sochař)

Jaroslav Benda
Narození19. února 1913
Sušice
Úmrtí2. července 1942 (ve věku 29 let)
Tábor
Povolánísochař, kamenosochař a odbojář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Benda (19. února 1913 Sušice – 2. července 1942 Tábor)[1] byl český sochař, kameník a protinacistický odbojář.

Životopis

Jaroslav Benda se narodil 19. února 1913 v Sušici.[1] V letech 1929 až 1933 se vyučil kamenosochařem v Praze u akademického sochaře Jiřího Ducháčka a následně se usadil v Českých Budějovicích. Otevřel si zde dílnu nedaleko městského hřbitova. Na hřbitově se nachází několik soukromých náhrobků s Bendovou značkou.[2]

Byl vášnivý tremp a často se scházel s jihočeskými komunisty. Začátkem října 1938 byl zatčen za to, že před kasárnami na Pražské silnici rozdával letáky kritizující přijetí Mnichovského diktátu. Ve vězení byl držen několik dní.[2]

Později se zapojil do budování ilegální sítě jihočeských komunistů a shromažďování zbraní, které ukrýval přímo ve své dílně. Při začátku německé okupace Československa se stal členem krajského vedení strany. S ilegální činností mu pomáhala partnerka Marie Krausová, se kterou vychovával jejího syna, a sestra Božena.[2]

V květnu 1940 byli kvůli udání z poslouchání cizího rozhlasu a po několika měsících byli propuštěni. Nadále zůstali pod dohledem gestapa. Postupně se tajná policie dostala do ústředního vedení KSČ a do jejich krajských struktur.[2]

Klementinum, mozaika podle návrhu Jaroslava Bendy (1932) v prostorách bývalého sídla Státní technické knihovny.

Jaroslav Benda s Marií Krausovou včas uprchl. Předtím stihl přemístit ukrývané zbraně, které později nenašlo gestapo ani české poválečné orgány. Společně se ukrývali v Praze a v Sušici u příbuzných, Kvůli heydrichiádě museli odcestovat do Mnichova, kde žili a pracovali pod falešnými doklady pracovali jako údržbář a kuchařka. Svého syna ale musela Marie Krausová nechat v Čechách u své matky v Kněžských Dvorech. Sestřenice Marie Krausové, Anna Midlilová, si všimla, že Krausová poslala svému synu z Mnichova kabát. Po atentátu na Reinharda Heydricha pojala podezření, že popis jednoho z pachatelů sedí na Jaroslava Bendu. Své poznatky ohlásila gestapu. Tajná policie věděla, že Benda atentát nespáchal, přesto pro něj a jeho manželku do Německa dojela a zde je zatkli i všechny ostatní co s ním měli něco společného.[2]

Jaroslav Benda s Marií Krausovou byli dopraveni do Českých Budějovic. Zde byli mučeni a vyslýcháni. Dne 2. července 1942 byl Jaroslav Benda, Božena Bendová, Marie Krausová a dalších jejich 11 spolupracovníků a příbuzných popraveno zastřelením v Táboře.[1] Těla byla zpopelněna ve zdejším krematoriu. Jejich popel byl vysypán kolem silnice, nebo vysypán do jednoho rybníku na Třeboňsku.[2]

Anna Kutheilová dostala za udaní zaplaceno. V udávání nadále pokračovala během války. Rovněž udržovala milostný vztah s dvěma gestapáky. Po válce vyšla její činnost najevo a Kutheilová byla popravena oběšením.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c theses.cz [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g LIBOR@DRBNA.CZ, TRIMA NEWS, s r o. PŘÍBĚHY SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK: Autor pomníku padlým vojákům na hřbitově u sv. Otýlie byl popraven gestapem. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Benda na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.