Jan III. Braniborský

Jan III. Braniborský
braniborský markrabě
Nákres Janovy pečeti
Nákres Janovy pečeti
Narození6. dubna 1244
Praha
Úmrtí8. dubna 1268 (ve věku 24 let)
Merseburg
Pohřbenklášter Lehnin
DynastieAskánci
OtecOta III. Braniborský
MatkaBožena Česká
PříbuzníKunhuta Braniborská, Ota V. Braniborský, Ota VI. Braniborský, Albrecht III. Braniborský a Matylda Braniborská (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan III. Braniborský zvaný Jan z Prahy (německy Johann III. „der Prager“, 6. dubna 1244, Praha – po 8. dubnu 1268)[1] byl braniborský markrabě z otonské větvě rodu Askánců.

Život

Narodil se jako nejstarší syn braniborského markraběte Oty III. a Boženy, dcery českého krále Václava I. Zdá se, že mládí strávil na pražském dvoře strýce Přemysla Otakara II. a z jeho rukou také při příležitosti sestřiny svatby obdržel roku 1264 rytířský pás.[2] Na přelomu let 1265 a 1266 se otcem zúčastnil Přemyslovy křížové výpravy do Pruska.[3] Roku 1267 po otcově smrti si s bratry rozdělil dědictví a společně s nimi se stal markrabětem. Zemřel bez potomků na jaře 1268 v důsledku účasti na velikonočním turnajovém klání v Merseburgu.[2]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
 Albrecht I. Medvěd
 
 
 Ota I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
 Žofie z Winzenburgu
 
 
 Albrecht II. Braniborský
 
 
 
 
 
 
 ?
 
 
 Adelheida
 
 
 
 
 
 
 ?
 
 
 Ota III. Braniborský
 
 
 
 
 
 
 Dedo III. Lužický
 
 
 Konrád II. Lužický
 
 
 
 
 
 
 Matylda z Heinsbergu
 
 
 Matylda Lužická
 
 
 
 
 
 
 Měšek III. Starý
 
 
 Eliška Polská
 
 
 
 
 
 
 Alžběta Uherská
 
Jan III. Braniborský
 
 
 
 
 
 Vladislav II.
 
 
 Přemysl Otakar I.
 
 
 
 
 
 
 Judita Durynská
 
 
 Václav I.
 
 
 
 
 
 
 Béla III. Uherský
 
 
 Konstancie Uherská
 
 
 
 
 
 
 Anežka ze Châtillonu
 
 
 Božena Česká
 
 
 
 
 
 
 Fridrich I. Barbarossa
 
 
 Filip Švábský
 
 
 
 
 
 
 Beatrix Burgundská
 
 
 Kunhuta Štaufská
 
 
 
 
 
 
 Izák II. Angelos
 
 
 Irena Angelovna
 
 
 
 
 
 
 Irena Komnenovna
 

Odkazy

Reference

  1. ↑ Johann-3-der Prager Markgraf von Brandenburg + 1268. www.manfred-hiebl.de [online]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II.: král na rozhraní věků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 721 s. ISBN 978-80-7422-118-7. S. 207. 
  3. ↑ ESCHER, Felix. Oto III. In: Neue Deutsche Biographie. Berlin: Duncker & Humblot, 1999. Dostupné online. ISBN 3-428-00200-8. Svazek 19. S. 676. (německy)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.