Jan Hertl (historik)
| PhDr. Jan Hertl | |
|---|---|
| Narození | 5. května 1906 Smíchov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. listopadu 1965 (ve věku 59 let) nebo 16. listopadu 1965 (ve věku 59 let) Jemniště  Československo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Právnická fakulta Univerzity Karlovy Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy |
| Povolání | historik, archivář, publicista, překladatel, muzeolog, středoškolský učitel a sociolog |
| Ocenění | Řád svatého Lazara rytíř 1937 |
| Choť | Eva Hertlová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Hertl, křtěný Jan Ladislav[1] (5. května 1906 Smíchov[1] – 19. listopadu 1965 Jemniště) byl český historik a sociolog.
Život
Jan Hertl se narodil na Smíchově v rodině úředníka v Radlické mlékárně Ladislava Hertla (narozeného v Horce nad Moravou) a jeho ženy Anny rodem Martínkové, dcery gruntovníka z Drahňovic.[1] Mládí prožil v Brně, poté studoval v Praze na Univerzitě Karlově historii (u J. Bidla a J. Šusty) a sociologii (u B. Foustky).
Byl rovněž poradcem nakladatelství Hokr, vědeckým redaktorem nakladatelství Melantrich zodpovědným za vydávání Šustových Dějin lidstva a Vysokoškolských rukovětí, redaktorem nakladatelství Vyšehrad. Patřil k zakladatelům časopisu Řád. Publikoval v časopisech Venkov, Brázda, Přítomnost, Sociální otázky, Zemědělské snahy, Česká věda aj., někdy pod pseudonymy Fr. Gregor, J. Moravec, J. Martínek, Spectator a Vzdoroslavíček. Mezi jeho přátele a spolupracovníky patřili F. Lazecký, J. Vilikovský, B. Štorm, A. Opasek, J. Zahradníček, R. Voříšek či B. Fučík.
V březnu roku 1935 se Jan Hertl oženil[2] s Evou Sekaninovou. Od roku 1937 byl rytířem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.
Od roku 1945 učil Jan Hertl na gymnáziu v Benešově, věnoval se regionálnímu bádání, životu K. H. Máchy a blanickým a svatoprokopským legendám. Byl okresním konzervátorem, později ředitelem pobočky Vlastivědného muzea Podblanicka v Benešově, později pobočky v Jemništi.
Ve svém díle se zabýval zejména otázkami vztahu města a vesnice.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Matriční záznam o narození a křtu Jana Hertla farnosti při kostele sv. Václava na Smíchově
- ↑ Matriční záznam o sňatku Jana Hertla s Evou Sekaninovou farnosti při kostele sv. sv. Fabiána a Šebestiána v Liboci
- ↑ ŠTOGROVÁ, Jarmila. Neztratit se v propastné tůni nahraditelnosti. Život a dílo Jana Hertla. Plzeň: Knihovna kardinála Berana, 2017. ISBN 978-80-906711-1-9.
Literatura
- 2014 Od Josefa Floriana k Rio Preisnerovi: Inspirativní katolické osobnosti mimo hlavní proud (Inspirativní katolické osobnosti mimo hlavní proud), Knihovna kardinála Berana, Plzeň
- 2016 Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (1. svazek A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
- 2017 Štogrová, Jarmila: Neztratit se v propastné tůni nahraditelnosti. Život a dílo Jana Hertla. Plzeň: Knihovna kardinála Berana 2017, ISBN 978-80-906711-1-9
- 2018 Štogrová, Jarmila, Štogr, Josef (vyd.): Historie, to jest vyhnanství z ráje. Jan Hertl – výbor z díla. Plzeň: Knihovna kardinála Berana 2018, ISBN 978-80-906711-4-0
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Hertl na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Hertl (historik)
- Jan Hertl v informačním systému abART
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- články o J. Hertlovi v Revue Trivium
