Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský

Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
	Brunšvicko-lüneburský vévoda; Kníže z Calenbergu
	Portrét Jana Fridricha, Johann Hulsman, asi 1675
Narození	25. dubna 1625; Herzberg am Harz
Úmrtí	18. prosince 1679 (54 let); Augsburg
Manželka	Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
Potomci	Šarlota Felicita Brunšvicko-Lüneburská, Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská, Anna Žofie Brunšvicko-Lüneburská a Henrieta Marie Brunšvicko-Lüneburská
Dynastie	Hannoverská dynastie
Otec	Jiří Brunšvicko-Lüneburský
Matka	Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
Příbuzní	Žofie Amálie Brunšvická, Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, Kristián Ludvík Brunšvicko-Lüneburský a Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský (sourozenci); Henrieta Estenská, František III. Estenský, Benedetta d'Este Modenská, Jan Bedřich Estenský a Amálie Estenská (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský (25. dubna 1625, Herzberg am Harz – 18. prosince 1679, Augspurg) byl brunšvicko-lüneburský vévoda. Od roku 1665 vládl nad knížectvím Calenberg.

Život

Jan Fridrich se narodil jako třetí syn Jiřího Brunšvicko-Lüneburského a jeho manželky Anny Eleonora Hesensko-Darmstadtské. Jan Fridrich navštívil v Itálii Josefa Kopertinského a následkem toho v roce 1651 jako jediný člen rodiny přestoupil na katolickou víru. Když jeho starší bratr Jiří Vilém zdědil lüneburské knížectví, obdržel Jan Fridrich Calenberg. V roce 1666 si nechal v Herrenhausenu u Hannoveru postavit palác inspirovaný zámkem ve Versailles.

V roce 1667 zaměstnal jako svého hlavního stavitele benátského architekta Girolama Sartoria, který ve městě navrhl mnoho budov, včetně Neustädter Kirche, a byl nápomocen při rozšiřování známých zámeckých herrenhausenských zahrad.

V roce 1676 najal Jan Fridrich Gottfrieda Wilhelma Leibnize jako tajného radu a knihovníka významné vévodské knihovně. Tak začal Leibnizův čtyřicetiletý styk s hannoverskou dynastií, což vedlo k tomu, že tři generace Hannoverů byli patrony jednoho z nejvýznamnějších filozofů a matematiků Evropy.

Jan Fridrich zemřel 18. prosince 1679 ve věku 54 let.

Manželství a potomci

30. listopadu 1668 se třiačtyřicetiletý Jan Fridrich oženil s o dvacet sedm let mladší Benediktou Jindřiškou Falcko-Simmernskou, nejmladší dcerou Eduarda Falckého a Anny Gonzagové. Manželé spolu měli čtyři dcery, z nichž se dvě dožily dospělosti:

Anna Žofie Brunšvicko-Lüneburská (10. února 1670 – 24. března 1672)
Šarlota Brunšvicko-Lüneburská (8. března 1671 – 29. září 1710), ⚭ 1696 Rinaldo d'Este (26. dubna 1655 – 26. října 1737), vévoda z Modeny a Reggia
Jindřiška Marie Brunšvicko-Lüneburská (9. března 1672 – 4. září 1687)
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. dubna 1673 – 10. dubna 1742), ⚭ 1699 Josef I. (26. července 1678 – 17. dubna 1711), pozdější římský císař, uherský a český král