Jan František Löw z Erlsfeldu
| Jan František Löw z Erlsfeldu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. března 1648 Planá |
| Úmrtí | 1. března 1725 Praha, Malá Strana |
| Příčina úmrtí | Stářím |
| Místo pohřbení | Kostel Panny Marie Vítězné v Praze |
| Povolání | vysokoškolský učitel, lékař, spisovatel, právník, filozof a pedagog |
| Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
| Znám jako | lékař a právník, rektor Univerzity Karlovy |
| Choť | Anna Markéta Cassini z Bugelly |
| Děti | Jan Josef Ignác Löw z Erlsfedlu |
| Funkce | rektor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan František Löw rytíř z Erlsfeldu, také Johann Franz Loew Ritter von Erlsfeld, Johann Franz Löw nebo Joannes Franciscus Löw (26. března 1648, Planá – 1. března 1725, Praha[1]) byl česko-německý lékař a právník, rektor Univerzity Karlovy.[2][3][4]
Život
Vystudoval jezuitské gymnázium v Chebu, lékařská studia na pražské univerzitě zakončil doktorátem medicíny, stal se lázeňským lékařem v Karlových Varech a ve studiu pokračoval v Římě, kde získal doktorát práv. Stal se osobním lékařem knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu, přišel s ním do Lince, kde pobýval císař Leopold I. Habsburský, a stal se také jeho osobním lékařem a profesorem na Karlově univerzitě (tehdy Ferdinandova univerzita u sv. Klimenta) v Praze. Byl děkanem lékařské fakulty této univerzity. V roce 1681 prokoumal léčivý pramen v Libníči, o kterém napsal spis Hydriatria nova a pro lázně v Libníči sepsal lázeňský řád.[5] V roce 1685 byl císařem Leopoldem I. povýšen do šlechtického stavu a obdržel titul rytíř z Erlsfeldu. V letech 1699, 1703, 1712 a 1717 byl rektorem Univerzity Karlovy. Velkou pozornost si získaly jeho lékařské publikace, které se věnovaly zejména boji s morem. Byl majitelem panství Modletice, východně od Prahy. V roce 1717 byl zvolen členem Leoploldiny.
Jeho manželka byla Anna Markéta Cassini z Bugelly (9. dubna 1651 Praha – 22. dubna 1718 Praha). Pocházela z italské rodiny učenců Cassini a byla sestrou profesora medicíny a rektora pražské univerzity Jana Antonína Cassini z Bugelly. Jeho synem byl náměstek královského českého místodržícího – Jan Josef Ignác Löw z Erlsfedlu (16. ledna 1683 Praha, Malá Strana–13. listopadu 1716 tamtéž). V roce 1707 se v Českých Budějovicích oženil s Alžbětou Alsterlovou z Astfeldu, z dynastie Ulster, zvanou Alsterle von Rosenthal. Zemřel na neštovice a byl pohřben Byl pohřben v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze.
Jan František Löw z Erlsfeldu byl pohřben vedle syna a manželky v kostele Panny Marie Vítězné v Praze.[3] V roce 1971 byla zahájena sanace kostelních katakomb (dokončena v letech 1999/2000). V té době se uskutečnil první pokus o identifikaci jeho ostatků. Nebyl však úspěšný. Přesto byly jeho nerozpoznané ostatky jedněmi z těch, které byly tehdy převezeny k uchování do sbírek Antropologického oddělení Národního muzea. Tam byly identifikovány až v roce 2025, kdy uplynulo 300 let od jeho narození.[6][7] Vedle toho byly s velkou pravděpodobností také nalezeny ostatky jeho syna.[7]
Dílo
- Nova et vetus aphorismorum divi senis Hippocratis interpretatio iuxta mentem veterum et recentiorum in publica cathedra ingenuae juventuti medicae pragensi explanata ... Francofurti & Lipsiae: Johannis Ziegeri, 1711
- Universa medicina practica, juxta veterum et recentiorum mentem efformata et aucta; observationibus, quaestionibus, consiliis ac controversis illustrata propriaque explicatione dilucidata. Olim in nucleo compendiose tradita, A. C. Weinhart in usum medicorum juniorum... 2 Tle. in 1 Bd. Nürnberg, J. D. Endter pro J. Fr. Rüdiger, 1723
- Theatrum medico-juridicum, continens varias easque maxime notabiles tam ad tribunalia ecclesiastico-civilia, quam ad medicinam forensem, pertinentes materias. Ex diversis optimorum authorum...voluminibus excerptum...Opus Jctis, physicis, practicis, studiosis, chirurgis, aliisque utile et necessarium. Nürnberg, J. F. Rudiger, 1725
- Manual aller denckwürdigen Sachen, so mich undt die meinigen angehet, o. J.
- Joannis Francisci Löw, Alexander Schamsky, Wenzeslal Joannis Kriegelstein von Sternfeld: Medicum de Morte Trophæum. Honori Divorum Cosmæ & Damiani Gloriosè de Libitina Triumphantium, Nec non Excellentissimæ Facultatis Medicæ Sanctorum Tutelarium, Priùs in Ponte Pragensi Statuis Illorum erectis, Ac dein Oratione Panegyrica De More Annuo repraesentatum Coram Senatu, Populóque Academico Teinensi Beatæ Virginis in Cœlos Assumptae Vetero-Pragæ
- Hydriatria nova[5]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan František Löw z Erlsfeldu na Wikimedia Commons
Autor Jan František Löw z Erlsfeldu ve Wikizdrojích
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Franz Loew von Erlsfeld na německé Wikipedii.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich (1866). www.literature.at [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Johann Franz Löw von Erlsfeld. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.
- ↑ BERÁNEK, Karel - HLAVÁČKOVÁ, Ludmila - NOSÁKOVÁ, Jana - ROZSÍVALOVÁ, Eva - SVOBODNÝ, Petr. Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348-1939. Díl II., Praha: Univerzita Karlova, 1993, s. 45.
- ↑ a b HISTORICKO-VLASTIVĚDNÝ SPOLEK V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Libnič a okolí (Vlastivědná příručka). České Budějovice: Nakladatelství Jelmo, 1995. S. 30, 38.
- ↑ KARLÍK, ČTK, Tomáš. Kosti z Národního muzea patří slavnému baroknímu lékaři, zjistili vědci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-07-10]. Dostupné online.
- ↑ a b CVRČEK, Jan, et al. Možnosti identifikace ostatků lékaře Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725) a jeho rodiny v kryptě kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně v Praze. Journal of the National Museum (Prague), Natural History Series. 2025-07_02, roč. 194, čís. 1, s. 13–54. Dostupné online.
