Jakub Hodr

Jeho Milost Mons. Jakub Hodr
Tajný papežský prelát Kanovník Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně
Mons. Jakub Hodr
Církev	římskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení	1873
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Kaplan ve Šlapanicích (1873–?) Prefekt semináře v Brně (1879–1881) Regent semináře v Brně (1881–1889) Profesor církev. dějin a kanon. práva (1880–1902)
Osobní údaje
Země	Československo Československo
Datum narození	1. července 1848
Místo narození	Čejkovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	9. března 1927 (ve věku 78 let)
Místo úmrtí	Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Národnost	česká
Povolání	katolický kněz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Hodr (1. července 1848 Čejkovice^[1] – 9. března 1927 Brno^[2]) byl český římskokatolický kněz, profesor teologie, buditel národa, kanovník a papežský prelát.

Narodil se 1. července 1848 v Čejkovicích. Úspěšně absolvoval Německé gymnázium v Brně a poté od roku 1869 studoval na Bohosloveckém ústavu v Brně. V době svých studií se přátelil s Tomášem Garriguem Masarykem. Na kněze byl vysvěcen roku 1873 a po vysvěcení se stal kaplanem ve Šlapanicích. Poté byl poslán do Vídně kde získal doktorát teologie. Po návratu do Brna byl roku 1879 jmenován prefektem Chlapeckého semináře a později regentem. V letech 1880–1902 byl profesorem církevních dějin a kanonického práva na bohosloveckém ústavu.

Byl členem Dědictví sv. Cyrila a Metoděje a Českého čtenářského spolku v Brně. Roku 1901 se stal kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. Papež mu udělil titul Tajného papežského komořího a později Tajného papežského preláta. Jeho velkým zájmem bylo cestování, navštívil např. Itálii, Německo a Francii.

Zemřel 9. března 1927 v Brně. Pohřben byl na Ústředním hřbitově města Brna.

• Seznam českých nositelů titulu monsignore

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub Hodr na Wikimedia Commons
• Jakub Hodr v Encyklopedii dějin Brna
• Václav Petera: Géniové církve a vlasti Archivováno 6. 7. 2015 na Wayback Machine.