Július Bencúr
| Július Bencúr | |
|---|---|
![]() | |
| Narození | 28. ledna 1844 Nyíregyháza |
| Úmrtí | 16. července 1920 (ve věku 76 let) Doľany (dnes Sečany) |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově (1861–1865) |
| Povolání | malíř, vysokoškolský učitel, kreslíř, grafik a umělec |
| Manžel(ka) | Caroline Max |
| Děti | Olga Vastagh Ida Dolányi Benczúr Gyula Benczúr |
| Příbuzní | Béla Benczúr (bratr) László Vastagh a Éva Vastagh (vnoučata) |
| Podpis | ![]() |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Július Bencúr maďarsky Gyula Benczúr (28. leden 1844, Nyíregyháza - 16. červenec 1920, Doľany (dnes Sečany)) byl uherský malíř a pedagog, jehož rod pocházel z Jasenové.
Život
Jeho otec byl Vilém Bencúr, matka Paulína Laszgallnerová. Jako dvouletý se s rodiči přestěhoval do Košic, kde získal i základy malířství v kreslířské škole bratří Klimkovičovců. Zdokonalovat se šel na Mnichovskou akademii, kde od roku 1861 studoval pod vedením Hermanna Anschütze a Johanna Georga Hiltenspergera. Od roku 1865 do roku 1869 studoval u Karla von Pilotyho, kterému pomáhal i s freskami v Maximilianeu a na radnici v Mnichově. Byl vybrán bavorským králem Ludvíkem II. pro namalování rokokových motivů. Ilustroval také knihy německého spisovatele Friedricha Schillera. Později mu bylo nabízených mnoho mezinárodních učitelských míst, včetně Prahy a Výmaru, ale on přijal místo na své alma mater v Mnichově, kde působil v letech 1876–1883. Jedním z jeho nejvýznamnějších žáků byl americký malíř Adolfo Müller-Ury. V roce 1883 se stal ředitelem nově založené mistrovské umělecké školy v Budapešti.
Bencúr byl později oblíbený u maďarské vyšší vrstvy, maloval četné portréty králů a šlechticů a mnohé mytologické výjevy. Během svého života získal několik ocenění. V roce 1878 získal zlatou medaili na pařížské Světové výstavě s obrazem Pokřtění Vajka (Vajk megkeresztelése). Jeho autoportrét je ve sbírkách galerie Uffizi ve Florencii. Je po něm pojmenována ulice v Košicích a Budapešti. Obec Doľany u města Szécsény byla na jeho počest v roce 1927 přejmenována na Beczúrfalva, od roku 1962 je součástí města Szécsény.
Galerie
-
Pokřtění Vajka (1875) -
Rozlučka Lászlóa Hunyadiho (1866) -
Narcis (1881) -
Obléhání Budínského zámku v roce 1686 (1896) -
Kleopatra (1911) -
Královna Alžbeta (1899) -
Zajetí Ferencze II. Rákóczyho (1869) -
Čtenářka v lese
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gyula Benczúr na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Július Bencúr na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Július Bencúr
- Július Bencúr v informačním systému abART

