Ischgl

Ischgl
znak
Poloha
Souřadnice	47°0′47″ s. š., 10°17′17″ v. d.
Nadmořská výška	1 377 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Tyrolsko
Okres	Landeck
Ischgl
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	103,34 km²[1]
Počet obyvatel	1 564 (2021)[2]
Hustota zalidnění	15,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.ischgl.tirol.gv.at
E-mail	gemeinde@ischgl.tirol.gv.at
PSČ	6561
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ischgl je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Landeck.

Vesnička Ischgl se nachází přímo na úpatí lyžařského rakousko-švýcarského střediska Ischgl-Samnaun v Paznaunském údolí. Před 100 lety zde stál pouze kostelík se dvěma skromnými usedlostmi, dnes^[kdy?] je tato obec kosmopolitní moderní středisko, které si ponechává i původní punc zemědělské obce.^[3] Žije zde přibližně 1 600^[2] obyvatel. V březnu 2020 se stala významným ohniskem šíření pandemie covidu-19.

• Kaple Panny Marie Sněžné postavená v roce 1643
• Kaple Sv. Antonína postavená v roce 1630
• Kaple Svatého Blažeje postavená v roce 1675
• Kaple Svaté Anny postavená v roce 1736

• Muzeum lanovky
• Sedlácké muzeum – stálá expozice sedláckého způsobu života
• Mathias-Schmid-Museum

Začátkem března 2020 se Ischgl stal významným ohniskem nemoci covid-19. Případ infekce koronavirem objevil ve velmi navštěvovaném baru Kitzloch na konci února, místní provozovatel však incident kontaktním osobám ani zdravotnickým úřadům nenahlásil a restaurace zůstala otevřena další dva týdny. Bar je spojen se stovkami případů nákazy koronavirem, zejména v Německu, Rakousku, Dánsku a Norsku, ale také z Kanady, Velké Británie, Islandu a Švédska. Následně byly publikovány informace, které nasvědčovaly tomu, že tamní úřady, provozovatelé vleků, hoteliéří, majitele restaurací ve spolupráci s místním lékařem tajili nebezpečí koronaviru, aby mohli nadále vydělávat. Zaměstnanec lanovky potvrdil listu Kronen Zeitung, že ještě po rozhodnutí o karanténě pro první oblasti v Tyrolsku pět tisíc rekreantů z Ischglu stále lyžovalo, protože provozovatelé otáleli s tím, aby pokyn vešel ve známost. Přímo v Ischglu se podle německého deníku Die Welt nakazilo nejméně tisíc osob. K 17. březnu Norsko evidovalo 1400 nakažených lidí, z toho zhruba 40 procent se vrátilo z Ischglu. Na Islandu bylo 1. března zjištěno prvních 15 nakažených, z toho 14 bylo v Ischglu a patnáctý cestoval spolu s nimi, Rakousko však na varování nereagovalo. Osmdesát nakažených lidí v Hamburku se také nedávno vrátilo z Ischglu. 7. března byl zjištěn pozitivní nález u barmana baru Kitzloch, rakouské úřady začaly jednat až poté, co se prokázala nákaza u 15 dalších lidí, se kterými byl v kontaktu. K 10. březnu úřady nařídily zavřít všechny bary v Ischglu, hotely a sjezdovky však zůstaly otevřené. Až 13. března úřady uzavřely do karantény celé údolí Paznauntal s Ischglem a blízkým Sankt Antonem, kde je rovněž lyžařské středisko. Vleky a lanovky s gondolami však zůstaly v provozu až do neděle 15. března.

Bylo podáno přes 400 žalob, z toho asi 350 po výzvě Rakouského svazu na ochranu spotřebitelů (VSV). Peter Kolba, zakladatel VSV, odhadoval, že v nejbližších dnech se mu ozve až 2500 lyžařů a VSV shromažďovala výpovědi svědků, aby prokázala, že „uzavření lyžařského střediska bylo zpožděno z komerčních důvodů". Rakouští obhájci spotřebitelů podali žalobu na tyrolského hejtmana Günthela Plattera, starosty, společnosti provozující lanovky a další vládní úředníky kvůli nedostatečnému zvládání katastrofy v Tyrolsku. Deník Der Standard obvinil spolkovou vládu ve Vídni, že o událostech v Tyrolsku věděla v rané fázi, ale že to z politických důvodů tajila.^[4][5][6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ischgl na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (německy)