Iosif (Makedonov)
| Jeho Vysokopřeosvícenost Iosif | |
|---|---|
| Metropolita ivanovo-vozněsenský a vičugský | |
![]() | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Ivanovo-Vozněsensk |
| Jmenování | 19. července 2006 |
| Předchůdce | Amvrosij (Ščurov) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 1. srpna 1991 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 28. července 1991 |
| Kněžské svěcení | 28. srpna 1991 |
| Biskupské svěcení | 8. září 1998 světitel Alexij II. |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Nikolaj Viktorovič Makedonov (Николай Викторович Македонов) |
| Země | |
| Datum narození | 11. září 1964 (60 let) |
| Místo narození | Rjazaň, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Moskevská duchovní akademie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Iosif (světským jménem: Nikolaj Viktorovič Makedonov; * 11. září 1964, Rjazaň) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita ivanovo-vozněsenský a vičugský.
Život
Narodil se 11. září 1964 v Rjazani.[1] Byl synovcem archimandrity Avela (Makedonova).
Roku 1979 nastoupil na Rjazaňskou technickou školu elektroniky a roku 1983 na Vyšší vojenskou velitelskou školu spojů v Rjazani.[1]
V letech 1987–1990 sloužil v Běloruském vojenském okruhu. V srpnu 1990 byl převeden na Vyšší velitelskou školu v Rjazani jako velitel výcvikové čety.[1]
V červenci 1991 byl na vlastní žádost propuštěn z vojenské služby v hodnosti nadporučíka.[1]
Vstoupil do Poščupovského monastýru rjazaňské eparchie, kde byl 16. července 1991 postřižen na rjasofora a 1. srpna na monacha s mnišským jménem Iosif na počest svatého Josefa.[1]
Dne 28. července 1991 byl rukopoložen na hierodiakona a 28. srpna na jeromonacha.[1]
Dne 20. února 1992 se stal blagočinným Poščupovského monastýru a 23. února byl povýšen na igumena.[1]
Dne 1. září 1993 byl ustanoven asistentem představeného.[1]
V květnu 1994 dokončil Rjazaňské duchovní učiliště a nastoupil na Moskevský duchovní seminář.[1]
Dne 26. září 1994 byl jmenován blagočinným monastýrů rjazaňské eparchie.[1]
V červnu 1998 dokončil studium semináře a pokračoval ve studiu na Moskevské duchovní akademii.[1]
Dne 17. července 1998 jej Svatý synod zvolil biskupem šackým a vikářem rjazaňské eparchie. Dne 18. srpna byl povýšen na archimandritu[1] a 7. září 1998 byl oficiálně jmenován biskupem. O den později proběhla v Sretěnském monastýru v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Alexij II., metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita volokolamský a jurjevský Pitirim (Něčajev), metropolita voroněžský a lipecký Mefodij (Němcov), metropolita rjazaňský a kasimovský Simon (Novikov), metropolita solněčnogorský Sergij (Fomin), arcibiskup istrijský Arsenij (Jepifanov), biskup bronnický Tichon (Jemeljanov), biskup orechovo-zujevský Alexij (Frolov) a biskup krasnogorský Sava (Volkov).
Dne 25. března 2004 byl jmenován představeným Poščupovského monastýru.[1]
Dne 19. července 2006 jej Svatý synod ustanovil biskupem ivanovo-vozněsenským a kiněšemským.[1]
Dne 28. prosince 2011 byl potvrzen ve funkci představeného Nikolo-Šartomského monastýru.[2]
Dne 7. července 2012 byl jmenován hlavou nové ivanovské metropole.[3]
Dne 18. července 2012 byl povýšen na metropolitu.[4]
Dne 4. října 2012 byl osvobozen od funkce představeného Nikolo-Šartomského monastýru.[5]
Dne 29. července 2017 se stal rektorem Ivanovo-Vozněsenského duchovního semináře.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 27-28 декабря 2011 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 6-7 июня 2012 года
- ↑ В день памяти преподобного Сергия Радонежского Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Успенском соборе Троице-Сергиевой лавры
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 4 октября 2012 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 29 июля 2017 года
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Iosif (Makedonov) na Wikimedia Commons - (rusky) Moskevský patriarchát
.jpg)