Ženská dvouhra Internazionali BNL d'Italia 2025 probíhala okolo poloviny května 2025. Do singlové soutěže římského tenisového turnaje, hraného na antuce Foro Italico, nastoupilo devadesát šest hráček. Sedmnáct z nich si účast zajistilo v kvalifikaci včetně pěti šťastných poražených.[1] Obhájkyně trofeje Iga Świąteková podlehla ve druhém kole Danielle Collinsové.
Druhou italskou šampionkou turnaje v otevřené éře se stala 29letá Jasmine Paoliniová, po Reggiové z roku 1985. V rámci tohoto období představovala i nejstarší držitelku prvního titulu Italian Open. Den poté vyhrála s Erraniovou i čtyřhru a na okruhu WTA Tour získala první kariérní double.
Turnaj
Polskou obhájkyni titulu Igu Świątekovou vyřadila ve druhém kole Danielle Collinsová z konce třetí desítky žebříčku. Pasivní vzájemnou bilanci výher tím snížila na 2–7.[2] Świąteková na Italian Open přicestovala jako trojnásobná šampionka s poměrem zápasů 20–2, druhou nejvyšší úspěšností po Evertové.[2][1] Po skončení klesla na 5. příčku. Postavení v Top 2 opustila poprvé od března 2022.[2] Dalšími římskými vítězkami v soutěži byly Elina Svitolinová a Jelena Rybakinová, která figurovala poprvé od ledna 2023 mimo elitní světovou desítku. Roli nejvýše nasazené premiérově plnila světová jednička Aryna Sabalenková.[1]
Američanka Peyton Stearnsová se stala první tenistkou otevřené éry, která o vítězství ve třech navazujících zápasech WTA rozhodla až v tiebreaku třetí, závěrečné sady. Tímto způsobem vyřadila světovou šestku Madison Keysovou, Japonku Naomi Ósakaovou a ve čtvrtfinále Elinu Svitolinovou. První účast v semifinále turnaje WTA 1000 jí zajistila premiérový posun do elitní světové čtyřicítky i třicítky.[3]
Úřadující olympijská šampionka a osmá žena pořadí Čeng Čchin-wen poprvé porazila v sedmém vzájemném zápase světovou jedničku Arynu Sabalenkovou. Po odvrácení všech brejkbolů postoupila do římského semifinále jako druhá Číňanka po Li Na v roce 2012. Sabalenková tak v roce 2025 poprvé prohrála s členkou Top 10, když šest takových předchozích duelů zvládla.[4] Jasmine Paoliniová otočila průběh čtvrtfinále s Dianou Šnajderovou. Po ztrátě úvodní sady, dotáhla ztrátu gamů 0–4 ve druhé a ziskem šesti her v řadě si vynutila třetí dějství. V něm se Šnajderová ujala vedení 2–0, ale Italka znovu vyhrála šest gamů v řadě. Třetím semifinálem v úrovni WTA 1000 se stala první Italkou mezi poslední čtyřkou Italian Open od deblové spoluhráčky Erraniové v roce 2014.[5]
Paoliniová druhou italskou šampionkou v otevřené éře
Vítězkou se stala 29letá světová pětka Jasmine Paoliniová. V 89minutové finále zdolala o osm let mladší třetí hráčku klasifikace Coco Gauffovou po dvousetovém průběhu 6–4 a 6–2, za přítomnosti prezidenta republiky Sergia Mattarelly na tribuně. Poměr vzájemných duelů srovnala na 2–2. Američanku přehrála i na dubnovém Stuttgart Open 2025. V probíhající sezóně si připsala premiérové turnajové vítězství, které představovalo třetí singlový titul na okruhu WTA Tour a první na antuce. V rámci kategorie WTA 1000 vybojovala druhou trofej po Dubai Tennis Championships 2024 a jako první Italka ovládla více než jednu tisícovku. V otevřené éře Italian Open se stala nejstarší držitelkou prvního titulu, třetí nejstarší finalistkou – po Masthoffové (1971) a Li Na (2012) –, a druhou italskou šampionkou. Navázala tak na triumf Raffaelly Reggiové z roku 1985, kdy ženy hrály v jihoitalském Tarantu. Ve finále italské tisícovky se v open éře představila jako třetí Italka i dvacátá první tenistka ve finále obou soutěží během jediného ročníku. O singlový titul si zahrála i její deblová spoluhráčka Erraniová v roce 2014.[6][7][8]
Obě finalistky se po skončení vrátily na kariérní maxima, Gauffová na 2. příčku a Paoliniová 4. místo žebříčku. Italka tak ve finále vyhrála devatenáctý z 20 sezónních zápasů, v nichž získala úvodní set; s jedinou takovou porážkou od Svitolinové v Melbourne. Patnáctou sezónní výhrou v úrovni WTA 1000 již překonala svůj nejlepší celoroční výkon 14 výher z roku 2024.[6][7][8]
Paoliniová vyhrála i soutěž čtyřhry. Stala se tak 21. hráčkou otevřené éry ve finále dvouhry a čtyřhry jediného ročníku Italian Open. Jako šestá tenistka zkompletovala obě trofeje. Evertové se to podařilo dvakrát (1974 a 1975), rovněž tak Italce Reggiové (1985) a naposledy předtím Selešové (1990). V rámci kategorii WTA 1000 dokázala, od jejího založení v roce 2009, obě soutěže jediného turnaje vyhrát jen Věra Zvonarevová na Indian Wells Open 2009.[7]
Nasazení hráček
Všechny nasazené hráčky obdržely volný los do druhého kola.
Pavouk
Finálová fáze
Horní polovina
1. sekce
2. sekce
3. sekce
4. sekce
Dolní polovina
5. sekce
6. sekce
7. sekce
8. sekce
Kvalifikace
Nasazení hráček
Kvalifikantky
Šťastné poražené
Pavouky kvalifikací
První kvalifikantka
Druhá kvalifikantka
Třetí kvalifikantka
Čtvrtá kvalifikantka
Pátá kvalifikantka
Šestá kvalifikantka
Sedmá kvalifikantka
Osmá kvalifikantka
Devátá kvalifikantka
Desátá kvalifikantka
Jedenáctá kvalifikantka
Dvanáctá kvalifikantka
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2025 Italian Open – Women's singles na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Rome 2025: Dates, draws, prize money and everything you need to know. Women's Tennis Association [online]. 2025-05-05 [cit. 2025-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c With fearless hitting, Collins knocks out defending champ Iga Swiatek in Rome. Women's Tennis Association [online]. 2025-05-10 [cit. 2025-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History made: Stearns is first player to win three straight third-set tiebreaks. Women's Tennis Association [online]. 2025-05-14 [cit. 2025-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zheng ends Sabalenka’s winning streak to reach the final four in Rome. Women's Tennis Association [online]. 2025-05-14 [cit. 2025-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Paolini closes with a flourish to reach her first Rome semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2025-05-14 [cit. 2025-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Paolini beats Gauff in Rome to become first Italian winner in 40 years. Women's Tennis Association [online]. 2025-05-17 [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c MATCH NOTES – SINGLES FINAL – SATURDAY, MAY 17. wtafiles.wtatennis.com [PDF]. Women's Tennis Association, 2025-05-16 [cit. 2025-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Jasmine Paolini becomes first Italian in 40 years to win Rome singles title with Coco Gauff dismissal. Tennis.com [online]. 2025-05-17 [cit. 2025-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Internazionali BNL d'Italia 2025 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2025-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
- Internazionali BNL d'Italia 2025 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2025-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
Portály: Tenis