Hrádek (Ctiboř)
| Hrádek | |
|---|---|
 Náves s kostelem sv. Matouše | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Ctiboř |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°44′12″ s. š., 14°54′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 22 (2021)[1] |
| Katastrální území | Ctiboř (3,92 km²) |
| PSČ | 258 01 |
| Počet domů | 10 (2011)[2] |
  Hrádek | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 18015 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrádek je malá vesnice, část obce Ctiboř v okrese Benešov. Nachází se asi 1 km na severovýchod od Ctiboře. V roce 2009 zde bylo evidováno 14 adres.[3] Hrádek leží v katastrálním území Ctiboř o výměře 3,92 km².[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1356.[5]
V obci kdysi stávala tvrz; ta však byla roku 1467 dobyta a vypálena králem Jiřím z Poděbrad poté, co se její majitel přidal k neúspěšnému stavovskému povstání vedenému Zdeňkem ze Šternberka. Roku 1547 koupilo obec město Vlašim od dosavadních vlastníků, rodu Trčků. V 17. století se Hrádek stal oblíbeným poutním místem.[6]
V letech 1844–1886 zde jako farář působil Antonín Norbert Vlasák (1812–1901), regionální historik, kronikář a národní buditel.[7]
Pamětihodnosti
- Tvrziště Kočičina
- Hradiště Hrádek - po vypálení z roku 1467 nazýván Spálený Hrádek
- Farní kostel sv. Matouše Apoštola - kostel s farou byly založeny ve 2. polovině 14. století, během husitských válek fara zanikla a roku 1467 byla vypálena i tvrz. Po roce 1547 byla svatyně obnovena, k milostné sošce trůnící Panny Marie s Ježíškem byly od 17. století konány poutě. Koncem 17. století byly ke kostelu přistavěny boční kaple, roku 1765 dostavěna také věž s barokní bání a nedaleko obydlí pro kněze. Roku 1780 byly poutě zakázány a soška úředně zajištěna, v roce 1790 byly opět povoleny. Roku 1787 byla na Hrádku zřízena lokálie, v roce 1855 povýšená na faru. Prvními dvěma faráři zde byli od roku 1844 regionální dějepisec Antonín Norbert Vlasák (1812–1901) a František Dobromil Kamarýt (1812–1876).[8]
Gallery
-
Hrádek na černobílé reprodukci obrazu Václava Jansy (kolem 1892) -
_(013).jpg)
Děti na návsi kreslí na asfalt (léto 2019) -
Dům v Hrádku -
_(004).jpg)
Dům na návsi
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-28.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 68.
- ↑ P. Ant. Norbert Vlasák a Hrádek nad Blanicí. Zlatá Praha. 1892-02-05, roč. 9, čís. 12, s. 142. Dostupné online [cit. 2012-12-09].
- ↑ Antonín Norbert Vlasák — autoritní záznam ve Středočeské vědecké knihovně Kladno
- ↑ BOHÁČ Zdeněk, Poutní místa v Čechách. 1. vydání, Praha Debora 1995, s. 17-18, ISBNː 80-85923-07-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrádek na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Hrádek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Ctiboř na webu ČÚZK
Portály: Česko | Geografie