Horosedly

Horosedly
Zámek
Zámek
Znak obce HorosedlyVlajka obce Horosedly
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMirovice
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°30′46″ s. š., 14°3′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel162 (2025)[1]
Rozloha5,77 km²[2]
Katastrální územíHorosedly
Nadmořská výška427 m n. m.
PSČ398 06
Počet domů77 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorosedly 21
398 06 Mirovice
horosedlypi@tiscali.cz
StarostkaLada Hašková
Oficiální web: www.horosedly.cz
Horosedly
Horosedly
Další údaje
Kód obce561525
Kód části obce44784
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horosedly jsou obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Žije v ní 162[1] obyvatel. Ves se dříve nazývala Horusedly.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1234, kdy byla ves připojena biskupem Janem k příbramskému panství až do husitských válek. Posléze byly Horosedly v zástavě. Roku 1584 byly prodány Kryštofu Loubskému z Lub. Ten nechal přestavět místní tvrz. V 17. století byla ves připojena k myslínskému statku. Horosedly utrpěly značné škody za třicetileté války. V roce 1653 zde bylo vedeno osm usedlostí osazených a jedenáct pustých. Samostatným statkem se staly Horosedly roku 1663. V roce 1668 byla ves koupena hrabětem Karlem Ignácem Šternberkem a připojena k Zalužanům. Od roku 1690 do roku 1789 byly opět samostatným statkem. V tomto roce byly připojeny rodem Schwarzenberků k orlickému panství.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 428 440 385 350 351 351 348 271 237 188 128 131 112 123 145
Počet domů 58 61 58 58 59 59 64 69 66 63 51 44 69 55 77

Obecní správa

Mezi lety 1850–1982 byly Horosedly obcí v okrese Písek. Od 1. ledna 1983 do 31. prosince 1991 patřily jako část města k Mirovicím a od 1. ledna 1992 jsou opět samostatnou obcí. V letech 1850–1877 k obci patřily Kakovice, Minice a Mišovice, v letech 1850–1877 a od 1. dubna 1976 do 31. prosince 1982 Horní Nerestce a od 1. dubna 1976 do 31. prosince 1982 také Dolní Nerestce a Touškov.[7]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 10. září 2021.[8]

Pamětihodnosti

  • Areál zámku a hospodářského dvora se nachází v severozápadní části vesnice. Zámek je přízemní budova s mansardovou střechou, která byla postavena na místě bývalé tvrze.[4]
  • Dvoustranná výklenková kaple na návsi je zasvěcená svatému Cyrilovi a Metoději.[9] Tato kaple je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého v obci je vedena v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Zámecká kaple byla postavena roku 1711 společně se zámkem.[4]
  • Na návsi se také nachází kamenný pomník padlým v první světové válce.
  • Západním směrem od Horosedel u silnice k Mirovicům, těsně před Mirovicemi, se nachází pomník pozemkové reformy 1924. Tento kamenný pomník je také vedený jako kulturní památka v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • Zemědělský dvůr čp. 1 a venkovská usedlost čp. 12 s klenutým vjezdem a průjezdní kolnou[4]
  • U komunikace do obce ve směru od Letenské křižovatky se nachází kamenný kříž.
  • Nedaleko od obce u komunikace do Mirovic z Letenské křižovatky je další kříž.
  • Jihovýchodním směrem od obce se nachází přírodní památka Nerestský lom.

Galerie

  • Kaple sv. Cyrila a Metoděje
    Kaple sv. Cyrila a Metoděje
  • Kaple J. Nepomuckého
    Kaple J. Nepomuckého
  • Kříž před obcí
    Kříž před obcí
  • Usedlost čp. 8
    Usedlost čp. 8

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 149. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 163, 219, 336, 338, 156, 96, 578. 
  8. ↑ Udělené symboly – Horosedly [online]. 2021-09-10 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 52. 

Literatura

  • DEBNÁR, Alexandr: Několik indicií k možné středověké těžbě zlata u Horosedel a dalších vesnic bývalého příbramského panství na dnešním Mirovicku, in: Podbrdsko, roč. VIII./2001, SOkA a okr. muzeum v Příbrami, s. 7–25,
  • DEBNÁR, Alexandr: heslo Horosedly, okr. Písek, in: HAIŠMANOVÁ L.: Výzkumy v Čechách 1998, (povrchová archeologická prospekce, trať Na šancích, keramické zlomky z vrcholného středověku), akce 210, (047), s. 51,
  • DEBNÁR, Alexandr, HŘÍDEL, Matěj: Vápencové lomy u Horosedel a místní kameníci, in: oficiální web obce, PDF ze dne 25.6.2014,
  • DEBNÁR, Alexandr: Zvláštnost bývalé Voříšků kovárny v Horosedlech, in: oficiální web obce, PDF ze dne 25.6.2014,
  • TOMAN, Jan: Horosedly (monografie obce)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.