Horní Třešňovec

Horní Třešňovec
Hasičské muzeum
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Lanškroun
Obec s rozšířenou působností	Lanškroun (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°56′21″ s. š., 16°36′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	641 (2025)[1]
Rozloha	9,80 km²[2]
Katastrální území	Horní Třešňovec
Nadmořská výška	415 m n. m.
PSČ	563 01
Počet domů	210 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Horní Třešňovec 225 563 01 Lanškroun obec@hornitresnovec.cz
Starosta	Jan Dušek
Oficiální web: www.hornitresnovec.cz
Horní Třešňovec
Další údaje
Kód obce	580333
Kód části obce	44482
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Třešňovec (německy Ober Johnsdorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí založená v roce 1304. Je dlouhá přibližně 3 km a nachází se 4 km na sever od Lanškrouna. Žije zde 641^[1] obyvatel. Pramení zde Třešňovecký potok, který v Lanškrouně vtéká do Ostrovského potoka a dále Moravské Sázavy.

První písemná zmínka o obci (tehdy ještě společném Třešňovci) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II., kterou daroval Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice (Johnsdorf) je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce.^[4]

Jednou z prvních zmínek, která rozlišuje Horní a Dolní Třešňovec je listina z roku 1509, která dokazuje že Horní Třešňovec měl již svou vlastní rychtu a omezenou obecní samosprávu. Dne 29. srpna toho roku vydal tehdejší držitel lanškrounského panství Vojtěch z Pernštejna tzv. hamfešt hornotřešňovskému rychtáři Petru Istrycharovi, kterým upravil některé jeho povinnosti k vrchnosti.^[4]

V roce 1783 byla v Horním Třešňovci zřízena jednotřídní škola. Později byla přidána druhá třída. Roku 1802 byl Franz Schwab, syn dědičného soudce, vybrán, aby se stal prvním certifikovaným syndikem města Lanškroun.^[5]

Roku 1852 byla postavena silnice z Lanškrouna až po č.p. 14. O rok později proběhla první vlna emigrace do Ameriky. Roku 1857 byla obcí pořízena kovová pojízdná stříkačka za 450 zlatých. V letech 1869–1870 byla vystavěna kaple Nanebevzetí Panny Marie.^[6] V roce 1871 byla postavena silnice od č.p. 14 až do Čermné. Roku 1877 byla postavena nová budova tehdejší trojtřídní školy. Dne 13. ledna 1886 byl založen sbor dobrovolných hasičů, v té době čítající 48 členů. Roku 1902 byla pořízena druhá stříkačka za 800 zlatých.^[7][4][5]

Dne 26. července 1914 byly vyvěšeny plakáty o mobilizaci. Z bojů první světové války se nevrátilo 28 z celkem 208 povolaných mužů.^[4]

Od roku 1919 v obci působila také česká menšinová škola.^[4][5]

Do 20. let se datuje také tradice hornotřešňovské myslivosti. Roku 1991 pak byla v obci založena myslivecká společnost Třešňovské háje.^[8]

Roku 1928 bylo postaveno vysokonapěťové vedení. O rok později byla otevřena autobusová linka Lanškroun – Jablonné nad Orlicí vedoucí přes Horní Třešňovec. Kolem roku 1930 byl k původnímu hostinci z přelomu 19. a 20. století přistavěn sál pro společenské účely, čímž vznikl nynější kulturní dům. V prosinci téhož roku v obci poprvé svítilo elektrické osvětlení. V květnu 1933 zakoupila obec pro sbor dobrovolných hasičů motorovou požární stříkačku od firmy Hans Flader.^[4]

Roku 1934 byl založen spolek Národní dům, který se skládal z českých obyvatel, kteří získali na stavbu spolkového domu příspěvek menšinových organizací, jakými byly Národní dům, Česká menšina a Národní jednota severočeská. V tomto domě pak svou činnost zahájil hostinec, kampelička a pořádaly se zde nejrůznější společenské akce jako byly zábavy, divadelní představení atp.^[4]

Během okupace roku 1938 připadla obec do německého záboru, Národní dům zabrala Hitlerova mládež, do české školy se nastěhoval německý učitel, z učebny zřízena obecní kancelář.^[4]

V letech 1953–1954 byla v Horním Třešňovci vystavěna evangelická modlitebna.^[9]

Mezi lety 1968–1970 byla vystavěna obecní prodejna (roku 2000 byla zrušena). V letech 1985–1986 byl opraven sál v kulturním domě, roku 1986 bylo rozšířeno fotbalové hřiště.^[4]

Roku 1993 byla provedena rekonstrukce staré hasičárny na hasičské muzeum. V letech 1995–1996 proběhla provedena plynofikace obce. Roku 1996 byla dokončena výstavba kabin na fotbalovém hřišti. Roku 1999 byla na fotbalovém hřišti vystavěna dřevěná stavba na hřišti tzv. fotbalové zátiší.^[4]

Roku 2000 zahájil svoji činnost klub důchodců a klub žen, transformovaný z někdejšího svazu žen, činného v letech 1954–1994.^[4]

V červnu 2008 byl založen hokejový klub HC Horní Třešňovec.^[10]

• Kamenný kříž zdobený reliéfy z roku 1812 postaven jako poděkování od Ignaze Fiebingera
• Kamenný kříž Kalvárie před č.p. 213
• Kaple Nanebevzetí Panny Marie z let 1869–1870
• Pomník obětem zásahu blesku z roku 1903
• Evangelická modlitebna z let 1953–1954
• Hasičské muzeum

Hokejový klub HC Horní Třešňovec byl založen v červnu 2008.^[10]

Již od své první sezóny 2008/09 klub působí ve strukturách amatérské Lanškrounské hokejové ligy. Svůj první ročník tým zakončil na 6. místě ve 4. lize (tedy jako 29. z celkového počtu 30 účastníků). První výráznější úmístění zaznamenal tým v ročníku 2011/12, kdy zakončil sezónu jako 5. ve 2. lize, tedy jako 14. z celkového počtu 38 družstev. Na toto umístění klub navázal hned v následujícím ročníku, když skončil 6. ve 2. lize, tedy jako 15. z celkového počtu 35 družstev.^[11]

Největším úspěchem v historii klubu je vítězství v 6. lize struktur Lanškrounské hokejové ligy v sezóně 2024/25, kdy mužstvo zakončilo sezónu na celkovém 21. místě ze 31 účastníků.^[12]

Historie české myslivosti v Horním Třešňovci začíná v letech 1925–1930, kdy si pan František Jirásek se spoluúčastí pánů Bohuslava Jiráska, Ladislava Šilara a Čeňka Ježka, pronajal honitbu v horní části obce od pana Kráčmera, drogisty v Lanškrouně. Roku 1980 pak sloučením mysliveckých sdružení Horní Třešňovec, Rudoltice, Horní Dobrouč a Lanškroun vzniklo myslivecké sdružení Zámecký vrch. Po rozpadu tohoto sdružení vzniklo roku 1991 myslivecké sdružení Třešňovské háje. Honitbu, která nově vznikla sdružením vlastníků půdy do honebního společenstva, si pronajalo od honebního společenstva Horní a Dolní Třešňovec. Třešňovské háje stojí za obnovou tradice posledních lečí se zábavou pro veřejnost a táboráků s mysliveckou kuchyní.^[8]

Sbor dobrovolných hasičů v Horním Třešňovci vznikl dne 13. ledna 1886. První Češi byli do sboru přijati až v roce 1942. Na začátku srpna 1945 byla uspořádána ustavující schůze Českého svazu hasičů se základnou 15 členů. Prvním starostou se stal tehdejší učitel Arnošt Kopp.^[7]

Současným starostou sboru je (k srpnu 2025) Petr Jelínek, velitelem sboru je Miroslav Šebrle.^[13]

Družstva horňotřešňoveckého sboru dobrovolných hasičů se pravidelně účastní soutěží v požárním útoku, zejména pak Velké Ceny Ústeckoorlicka. SDH Horní Třešňovec také patří mezi pořadatele jednoho ze závodů této ligy, a to již od roku 2004.

Mezi největší úspěchy mužského družstva patří 3. místo v celkovém hodnocení VCÚ 2017 a celkové 4. místo z roku 2021. Muži vyhráli celkem 3 závody VCÚ – jedenkrát zvítězili v ročníku 2012, následně si připsali jedno vítězství v sezóně 2017 a doposud poslední v červnu 2025.^[14][15][16]

Ženy na okruhu VCÚ zaznamenaly 7 pódiových umístění v celkovém hodnocení ligy, nejcennější z nich, celkové vítězství, získaly v ročníku 2015.^[17] Kromě zmíněných úspěchů jsou také vítězkami 17 závodů VCÚ z let 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2012, 2013, 2015, 2016 a 2018.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Třešňovec na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Třešňovec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Horní Třešňovec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• oficiální stránky obce Horní Třešňovec