Holovousy (okres Plzeň-sever)
| Holovousy | |
|---|---|
 Holovousy od jihovýchodu | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kralovice |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′5″ s. š., 13°36′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 59 (2025)[1] |
| Rozloha | 4,68 km²[2] |
| Katastrální území | Holovousy |
| Nadmořská výška | 388 m n. m. |
| PSČ | 331 41 |
| Počet domů | 36 (2024)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Holovousy 34 331 41 Kralovice ouholovousy@volny.cz |
| Starosta | Zbyněk Řenč |
| Oficiální web: www | |
  Holovousy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566730 |
| Kód části obce | 54542 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Holovousy (dříve Holofous, německy Holofaus[5][6]) jsou obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží devět kilometrů východně od Kralovic. Žije zde 59[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.[7]
Historie
Přesný okamžik vzniku vsi není znám, původními majiteli byli páni z Hlohovic.[8] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1293. Od Markéty, dcery Oldřicha z Hlohovic, získali ves s 15 usedlostmi a nedalekou Studenou roku 1447 Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu. Po smrti Bohuslava připadl díl Holovous pánům z Kolovrat na Krakovci. V průběhu 15. a 16. století změnila ves opakovaně majitele, získal ji např. Oldřich Lažanský z Bukové, po němž dědil Oldřich ml. Lažanský z Bukové a od něj se Holovousy dostaly do držení Jana Týřovského z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích.
Třicetiletá válka znamenala pro ves zkázu stejně jako pro jiné obce v regionu – při vpádu vojsk plukovníka Zahrádeckého do kraje roku 1640 opouštějí obyvatelé ves a ta pustne. Po 11 letech byly uváděny čtyři rodiny se 17 lidmi, ostatní statky byly pusté. Roku 1654 ve vsi žily rodiny Pavla Houdka, Václava Kašpara, Václava Hurta a Barty Pasáka.
Bratři Týřovští prodali pro velké dluhy roku 1701 celé chříčské panství včetně Holovous hraběti Václavu Josefu Lažanskému za 211 tisíc zlatých a 500 zlatých klíčného. Ten osadil pusté statky a v roce 1713 bylo uvedeno již 10 sedláků a 6 chalupníků, celkem 88 obyvatel. Z hlediska církevní správy spadala ves do roku 1785 pod dolanskou farnost, později funkci lokálie plnila zámecká kaple svatého Jana Nepomuckého na Chříči.
Holovousy byly součástí chříčského panství až do zániku patrimoniální správy v roce 1850.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 217 | 214 | 212 | 202 | 186 | 192 | 161 | 107 | 103 | 93 | 86 | 80 | 65 | 56 | 53 |
| Počet domů | 35 | 36 | 36 | 37 | 36 | 36 | 38 | 36 | 30 | 28 | 29 | 35 | 35 | 21 | 21 |
Obecní správa
V roce 1850 se Holovousy staly samostatnou obcí v politickém okrese Kralovice. V letech 1870–1887 patřily jako osada obce k Hlincům, ale v letech 1887–1960 byly uváděny znovu jako obec v okrese Kralovice (1870–1930), posléze v okrese Plasy a později v okrese Plzeň-sever. V letech 1960–1990 patřily jako část obce k Chříči a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[11]
Pamětihodnosti
Ze stavebních památek je zajímavá na návsi stojící čtyřboká kaple se stanovou střechou a sanktusníkem, ve kterém je umístěn zvonek pocházející pravděpodobně z kaple svatého Jana Nepomuckého ve Chříči. Bezprostředně před kaplí stojí kamenný pamětní kříž z roku 1879 s vytesaným nápisem a datací Bože žehnej / Dědině naší / 1879. Na návsi je také dochováno několik původních dřevěných chalup (čp. 16, 19, 28), v čp. 18 proti roubené chalupě stojí dřevěný dvoukomorový špýchar.
Významní rodáci
- Alois Krofta (1888–1958), český architekt, investor a hoteliér
Okolí
Holovousy sousedí s vesnicí Slatina na severovýchodě, Chříčí na východě, Studenou na jihovýchodě, Hlinci na jihu a Všehrdy na západě. Jihozápadně, 1,5 kilometru od obce, leží na Všehrdském potoce Baborův mlýn[12][13] a 3 km ve stejném směru se v přírodním parku Hřešihlavská na ostrohu nad soutokem řeky Berounkou s Krašovským potokem vypíná zřícenina hradu Krašov.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
- ↑ Chříč 02 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2018-03-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Velkostatek Chříč (1641) 1686 - 1945; - Příloha č. 3: Česká a německá či již nepoužívaná znění místních jmen
- ↑ OTIK.CZ, Petr Zelichovsky |. Holovousy (Okres Plzeň-sever) – CzechIndex. www.czechindex.cz [online]. [cit. 2025-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Historie - Oficiální stránky obce Holovousy. www.obec-holovousy.cz [online]. [cit. 2025-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 147.
- ↑ Holovouský, Baborův mlýn |. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2025-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2025-04-15]. Dostupné online.
Literatura
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: Holovousy; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (2003/4), č. 3, s. 2.
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: Holovousy; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 6, s. 26–27
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Holovousy na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Holovousy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Holovousy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
